Při skloňování názvů institucí, společností, firem a značek záleží zejména na tom, v kterém rodě se název dané instituce či firmy vžije, což může ovlivnit především společnost sama tím, jak s názvem zachází ve svých textech, reklamách apod. Skloňování názvů nebývá problematické, pokud je lze přiřadit ke gramatickému rodu a k příslušnému vzoru na základě zakončení ve výslovnosti a podle něj skloňovat: Kotva, Kika, Kodak, Chanel, Volvo, Albio –⁠⁠⁠⁠ 2. p. Kotvy, Kiky, Kodaku, Chanelu, Volva, Albia –⁠⁠⁠⁠ 3., 6. p. Kotvě, Kice, Kodaku, Chanelu, Volvu, Albiu. Jména zakončená ve výslovnosti na [u], [ú] a [i], [í] zůstávají nesklonná, např. Subaru, Sony.

Názvy vzniklé z osobních jmen, která jsou jako osobní stále vnímána, se tak také skloňují: podle zásad o skloňování osobních jmen, popsaných v příslušných kapitolách (Louis Vuitton, Armani, Hugo Boss –⁠⁠⁠⁠ 2. p. Louise Vuittona, Armaniho, Huga/Hugo Bosse). Pokud se jako osobní již nevnímají, skloňují se obvykle jako jména neživotná a jméno se přiřazuje k příslušnému vzoru či rodu pouze na základě zakončení: Ford (vzor „hrad“), Škoda (vzor „žena“), Ferrari (nesklonné) –⁠⁠⁠⁠ 2. p. Fordu, Škody, Ferrari –⁠⁠⁠⁠ 3., 6. p. Fordu, Škodě, Ferrari. V některých případech může docházet i ke kolísání: Siemens –⁠⁠⁠⁠ 2. p. Siemensu (neživotný vzor „hrad“) i Siemense (životný vzor „muž“, resp. neživotný vzor „stroj“). U těchto typů jmen, u kterých není gramatický rod vždy jednoznačný, může docházet k nejasnostem ohledně shody přísudku s podmětem. Tématem shody se zabývají kap. Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, Shoda přísudku s podmětem několikanásobným a Složitější případy shody přísudku s podmětem.

Názvy zakončené na ‑c [k], ‑co [ko], ‑ca [ka], ‑cu [ku] (např. Tesco, Telefónica) mohou při skloňování měnit c na k (2. p. Teska, Telefóniky) nebo je možné ponechat písmeno nezměněné (2. p. Tesca, Telefónicy). Vzhledem k tendenci v současné češtině, aby ze všech pádových tvarů daného jména byla rozpoznatelná jeho základní podoba, se dnes stále více prosazuje (zvláště u méně známých názvů) spíše druhý postup.

Názvy zakončené na ‑ia, jako např. Nokia, skloňujeme podle vzoru „růže“, analogicky jako stejně zakončená osobní jména (viz Osobní jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] –⁠⁠⁠⁠ bod 2c): 2. p. Nokie –⁠⁠⁠⁠ 3., 4., 6. p. Nokii –⁠⁠⁠⁠ 7. p. Nokií. Názvy zakončené na ‑ea (Nivea, Rekrea) se skloňují rovněž jako osobní jména, podle podvzoru „idea“ (viz Osobní jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] –⁠⁠⁠⁠ bod 3c), ale upřednostňují se spíše podoby bez vkladného ‑j‑: 2. p. Nivey, Rekrey; 3. a 6. p. Nivee i Nivei, Rekree i Rekrei; 4. p. Niveu, Rekreu; 7. p. Niveou, Rekreou.

Při skloňování názvů, jako je např. Vodafone [vodafon], kde koncové němé ‑e neovlivňuje zpětně výslovnost předchozích hlásek, se toto němé ‑e vypouští a nahrazuje se pádovými koncovkami: 2., 3., 6. p. Vodafonu.

U víceslovných názvů záleží na tom, jak se daný název vžije. Častěji se skloňuje pouze druhá (respektive poslední) část: Sony Ericsson, Fujitsu Siemens, Hewlett Packard –⁠⁠⁠⁠ 2. p. Sony Ericssonu, Fujitsu Siemense/Siemensu, Hewlett Packardu (ale i Packarda –⁠⁠⁠⁠ jde původně o osobní jméno). Občas se však název vžije i se skloňovanou první částí: Škoda Volkswagen –⁠⁠⁠⁠ 2. p. Škody Volkswagen/Volkswagenu (v tomto případě je patrně důvodem fakt, že název Škoda se užívá a skloňuje i samostatně a má v českém prostředí dlouhou tradici). Některé víceslovné názvy (obvykle ty méně známé nebo komplikovanější) zůstávají zcela nesklonné (Deutsche Bahn, GE Money Bank). Názvy, které jsou v původním jazyce v množném čísle, se obvykle ponechávají nesklonné (British Airways). Nemusí to však být pravidlem: záleží opět na tom, jak se daný název vžije v českém jazykovém prostředí. U těchto jmen může docházet k nejasnostem ohledně shody přísudku s podmětem –⁠⁠⁠⁠ viz kap. Shoda přísudku s podmětem jednoduchým, Shoda přísudku s podmětem několikanásobným a Složitější případy shody přísudku s podmětem.

Názvy v podobě iniciálových zkratek zůstávají nesklonné: politika ODS, jednání s NATO, komentář ČTK, zpráva UNESCO, vystoupení FOK, doporučení SÚKL apod. Někdy se může stát z iniciálové zkratky zkratkové slovo, které lze skloňovat. Tuto změnu signalizuje i způsob zápisu –⁠⁠⁠⁠ pouze první písmeno se píše velké, ostatní jsou malá: Nato, Unesco, Fok, Súkl –⁠⁠⁠⁠ 2. p. Nata, Unesca i Uneska, Foku, Súklu. Končí‑li iniciálová zkratka na souhlásku, prosazuje se skloňování tím způsobem, že se k iniciálové zkratce přidávají koncovky psané malými písmeny: šéfdirigent FOKu, pracovat v SÚKLu. Tento způsob zápisu však neumožnuje skloňovat zkratky končící na samohlásku, protože by se poslední písmeno zkratky muselo nahradit pádovou koncovkou; proto píšeme např. nakupovat v IKEA. Název IKEA je rovněž iniciálová zkratka, která se v psaném projevu neskloňuje. Pokud bychom chtěli název skloňovat, museli bychom z něj vytvořit zmíněné zkratkové slovo: Ikea –⁠⁠⁠⁠ zajet do Ikey, nakupovat v Ikee/Ikei. Více o iniciálových zkratkách a zkratkových slovech v kapitolách Zkratky iniciálové (ČR, DIČ, SMS, SÚKL, IKEA) a Zkratková slova.

Pozn.: Pokud si skloňováním některého názvu nejsme jisti, můžeme si pomoci opěrným podstatným jménem, např. společnost/firma/instituce/značka, a samotný název ponechat nesklonný: výrobky značky Nivea, klienti společnosti Vodafone, nakupovat v obchodním domě IKEA, koncert orchestru FOK apod. (viz Spojení typu ve městě Olomouc).