Ve spojeních typu ve městě Olomouc / ve městě Olomouci jsou obě uvedené možnosti správné. Buď tedy skloňujeme celé spojení: v obci Louňovicích, v hotelu Františku, v restauraci Vyhlídce, na řece Labi, na hradě Okoři, na hoře Řípu atp., nebo název ponecháme v 1. pádě, v tzv. nominativu jmenovacím: v obci Louňovice, v hotelu František, v restauraci Vyhlídka, na řece Labe, na hradě Okoř, na hoře Říp.

Přestože jsou obě možnosti ve většině případů chápány jako rovnocenné, můžeme i zde najít určité stylistické rozdíly a vývojové tendence. Nominativ jmenovací je novější a je užíván zvláště tehdy, je‑li konkrétní jméno cizího původu. Obvykle proto píšeme: u jezera Ontario, na poušti Karakum, ve městě Monrovia, o knize Alamut, s firmou Lisca, se společností Hewlett Packard, o internetovém obchodě Fler atp. Toto řešení je hojně využíváno také v případech, ve kterých je domácí jméno neobvyklé, řídce užívané, např. na potoku Mastník, na hoře Mezivrata, za osadou Táboráček, v bývalé prodejně Naoko.

Od jmen cizího původu, která jsou nesklonná (hrdina města Los Angeles, starosta Kóbe) anebo v češtině obtížněji skloňovatelná (v jeskyni Domica, o regionu Guadeloupe, ve městě Nižnij Tagil, o hlavním městě Praia), se užívání 1. p. rozšířilo i ke jménům domácím, a to zvláště pokud jde o jméno dlouhé nebo by skloňováním určitého jména došlo k méně průhlednému zřetězení pádů. Proto píšeme obyvatelé města Dvůr Králové nad Labem; sledujeme seriál Morava, krásná zem spíše než obyvatelé města Dvora Králové nad Labem; sledujeme seriál Moravu, krásnou zem.

Také u známých jmen si někdy nemusíme být jisti lokálním územ –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zda je obvyklejší ve městě Mělníku, nebo Mělníce, o městě Nymburku, nebo o Nymburce. I v takových případech si často pomáháme nominativem jmenovacím (ve městě Mělník, služby města Nymburk).

Dalším pravidlem je, že skloňována jsou obvykle jména měst starobylých, s dlouhou tradicí. V mnoha případech jsou však stejnou měrou užívána obě řešení, především pokud je jméno starobylé a zároveň víceslovné (bez obav lze např. psát: nový tajemník Zastupitelstva statutárního města České Budějovice i nový tajemník Zastupitelstva statutárního města Českých Budějovic).

V administrativním stylu je obvyklejší užívání nominativu jmenovacího. Důvodem je přehlednost, která je zvláště žádoucí např. v hlavičkách dokumentů (např. smlouva s ČKD Vagonka a Lokotka, a. s.). Lze však psát: Magistrát města Pardubic i Magistrát města Pardubice, vyhláška města Holešov i vyhláška města Holešova, volby Rady města Čáslav i volby Rady města Čáslavi, starosta města Žďár i starosta města Žďáru.

Je rovněž velmi vhodné zvolit si jeden způsob řešení (skloňování jména, nebo jeho ponechání v 1. p.) a ten užívat v celém textu, aby byl zachován jeho jednotný styl.

Na závěr ještě dodáváme, že ve spojení obecného a vlastního jména lidí se nominativu jmenovacího neužívá, správně je pouze: se správcem Friedrichem, nikoli *se správcem Friedrich. Totéž se týká adjektivních názvů ulic, a to bez ohledu na to, stojí‑li přídavné jméno na prvním či druhém místě: bydlí v Hellichově ulici, bydlí v ulici Hellichově, nikoli *v ulici Hellichova, pracuje v Letenské ulici, pracuje v ulici Letenské, nikoli *pracuje v ulici Letenská. Jiná situace nastává, pokud výraz ulice, třída apod. vynecháme, například při psaní adres: sídlí na adrese Hellichova 535/22, 118 00  Praha 1.