Pomlčka (–⁠) je dlouhá vodorovná čárka (pozor na záměnu se spojovníkem –⁠ viz Spojovník). Obvykle bývá užívána ve funkci oddělování částí projevu (např. místo čárky ohraničující vsuvku či přístavek), vyjádření rozsahu, vztahu nebo vyznačení přestávky v řeči (k zesílení platnosti lze použít i více pomlček za sebou), dále i pro uvození přímé řeči a pro vyjádření celého čísla při psaní peněžních částek.

Pomlčku oddělujeme z obou stran mezerami, komplikovanější situace je pouze tehdy, pokud toto znaménko vystupuje ve funkci výrazů a, až, od … do … nebo proti (versus). V případě, že jsou oba pomlčkou oddělené výrazy jednoslovné, píšeme pomlčku bez mezer (např. autorská dvojice Havránek–⁠Jedlička, vztah člověk–⁠zvíře, otevírací doba 8–⁠16 h, dálnice Praha–⁠Brno, utkání Sparta–⁠Slavia). Stejně tak píšeme pomlčku i v případech typu Havránkova–⁠Jedličkova Česká mluvnice, Kaplanova–⁠Meierova metoda (viz Přídavná jména individuálně přivlastňovací). Pokud je v těchto spojeních alespoň jedna ze složek víceslovná, doporučujeme oddělovat pomlčku mezerami z obou stran (např. autorská dvojice B. Havránek –⁠ A. Jedlička, autobus Hradec Králové –⁠ Litomyšl, železniční trať Praha-Smíchov –⁠ Beroun, souvislý dálniční úsek Lipník nad Bečvou –⁠ Bohumín‑sever, zápas Slavia Praha –⁠ Mladá Boleslav, přátelské utkání Praha-Zbraslav –⁠ Dobříš, vztah malý muž –⁠ velká žena).

Specifickým případem je užití pomlčky v zápisu víceslovných místních jmen. V těchto případech lze nahradit spojovník pomlčkou oddělenou mezerami, např. Praha 10 –⁠ Zahradní Město, Praha 6 –⁠ Ruzyně, Liberec VII –⁠ Horní Růžodol, Brandýs nad Labem –⁠ Stará Boleslav, Karlovy Vary –⁠ Drahovice, Hradec –⁠ Nová Ves, abychom předešli nepravým těsným spojením (např. 10-Zahradní, Labem-Stará). Náhrada spojovníku za pomlčku s mezerami není vhodná v situaci, kdy by mohlo dojít k významové nejednoznačnosti či výrazně nejednotné úpravě textů (viz Spojovník).

Objeví‑li se ve větné souvislosti vedle sebe pomlčka a interpunkční čárka, může se psát jen pomlčka, např. S politováním musíme říci –⁠ i přes ohlas celé akce –⁠(,) že zde o žádný průkopnický čin nejde. Pokud by vynechání čárky mělo vliv na srozumitelnost či zřetelnost větné stavby, považujeme za vhodnější zachovat obě interpunkční znaménka.

Pomlčka po desetinné čárce se někdy užívá k naznačení celé finanční částky, např. Kniha stojí Kč 250,–⁠ nebo Kniha stojí 250,–⁠ Kč. Pro pochopení významu textu je to obvykle nadbytečné, proto v těchto případech doporučujeme psaní bez desetinné čárky a pomlčky, např. Kniha stojí 250 Kč. Je‑li to třeba, lze celou částku vyznačit uvedením nulové desetinné části, např. cena SMS je 1,00 Kč bez DPH (1,21 Kč s DPH).

Vedle krátké pomlčky (–⁠) se v textu někdy používá také pomlčka dlouhá (—). Použití znaků pomlčky a dlouhé pomlčky musí být jednotné, v jednom dokumentu lze používat pomlčku (–⁠) pro označení rozsahu nebo nahrazení výrazů a či versus a dlouhou pomlčku (—) v ostatních případech, např. Internetovou jazykovou příručku — oficiální webovou stránku jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR — navštívilo v letech 2009–⁠2018 více než dva a půl milionu uživatelů.

Příklady:

• pomlčka místo čárky: Tato kniha –⁠ vydaná ještě před válkou –⁠ je opravdu úžasná,
• vyjádření vztahu s významem ‚a‘: známá cestovatelská dvojice Zikmund–⁠Hanzelka, krasobruslařské duo Beránková–⁠Dlabola, projekt Sojuz–⁠Apollo, vztah učitel–⁠žák, ale ve spojeních s víceslovnými výrazy spíše dvojice M. Zikmund –⁠ J. Hanzelka, K. Beránková –⁠ O. Dlabola,
• vyjádření rozsahu (s významem ‚až‘ či ‚od … do‘ nebo ‚z … do‘): strana 23–⁠26, v letech 1945–⁠1948, říjen–⁠duben 9–⁠16 h, otevřeno 8–⁠20 hod., dálnice Praha–⁠Brno, autobus Jihlava–⁠Telč, 1.–⁠3. 6. 2013, ale ve spojení s víceslovnými výrazy spíše přímý let Praha –⁠ Abu Dhabi, dopravní spojení Brno-Královo Pole –⁠ Ostrava-Poruba, 22. 3. –⁠ 25. 6. (viz Kalendářní datum a místo původu a Časové údaje),
• vyjádření vztahu s významem ‚proti (versus)‘: utkání Sparta–⁠Slavia, zápas Polička–⁠Litomyšl, ale ve spojení s víceslovnými názvy spíše utkání Hradec-Nová Ves –⁠ Jeseník, zápas Karlovy Vary –⁠ Plzeň,
• vyznačení přestávky v řeči: Už toho mám opravdu dost, ty –⁠,
• uvození přímé řeči: –⁠ Čím se živíte? –⁠ Překládám. –⁠ To máte říct rovnou, že děláte skladníka!,
• pomlčka a čárka: Náhle tato skupina lidí, které znali jako drsné a nevzdělané –⁠ určitě ne jako intelektuální elitu –⁠, začala mluvit cizími jazyky,
• celé finanční částky: Kniha stojí Kč 250,–⁠ (lépe 250 Kč, viz Peněžní částky, značky měn).

Stojí‑li pomlčka na konci řádku, na dalším se neopakuje. Jestliže je řádek zalomen v místě pomlčky, která je od okolního textu oddělena z obou stran mezerami, pomlčka se ponechává na konci řádku. Na konci řádku ani na jeho začátku však nemá být pomlčka vyjadřující rozsah nebo významy ‚a‘ a ‚proti (versus)‘, píše‑li se bez mezer –⁠ taková pomlčka se v případě nevyhnutelného zalomení řádku nahrazuje slovním vyjádřením.

Na začátku řádku se píše pomlčka při uvození přímé řeči, ve funkci odrážky ve výčtu nebo jako opakovací znaménko v rejstřících.