Pravopis – interpunkce → Pomlčka

Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).

Pomlčka

Pomlčka (–⁠⁠⁠⁠⁠) je dlouhá vodorovná čárka (pozor na záměnu se spojovníkem –⁠⁠⁠⁠⁠ viz Spojovník). Obvykle bývá užívána ve funkci oddělování částí projevu (např. místo čárky ohraničující vsuvku či přístavek), vyjádření rozsahu, vztahu nebo vyznačení přestávky v řeči (k zesílení platnosti lze použít i více pomlček za sebou), dále i pro uvození přímé řeči a pro vyjádření celého čísla při psaní peněžních částek.

Pomlčku oddělujeme z obou stran mezerami, komplikovanější situace je pouze tehdy, pokud toto znaménko vystupuje ve funkci výrazů a, až, od … do … nebo proti (versus). V případě, že jsou oba výrazy oddělené pomlčkou jednoslovné, píšeme pomlčku bez mezer (např. autorská dvojice Havránek–⁠⁠⁠⁠⁠Jedlička, vztah člověk–⁠⁠⁠⁠⁠zvíře, otevírací doba 8–⁠⁠⁠⁠⁠16 h, dálnice Praha–⁠⁠⁠⁠⁠Brno, utkání Sparta–⁠⁠⁠⁠⁠Slavia). Stejně tak píšeme pomlčku i v případech typu Havránkova–⁠⁠⁠⁠⁠Jedličkova Česká mluvnice, Kaplanova–⁠⁠⁠⁠⁠Meierova metoda (viz Přídavná jména individuálně přivlastňovací). Pokud je v těchto spojeních alespoň jedna ze složek víceslovná, doporučujeme oddělovat pomlčku mezerami z obou stran (např. autorská dvojice B. Havránek –⁠⁠⁠⁠⁠ A. Jedlička, autobus Hradec Králové –⁠⁠⁠⁠⁠ Litomyšl, železniční trať Praha-Smíchov –⁠⁠⁠⁠⁠ Beroun, souvislý dálniční úsek Lipník nad Bečvou –⁠⁠⁠⁠⁠ Bohumín‑sever, zápas Slavia Praha –⁠⁠⁠⁠⁠ Mladá Boleslav, přátelské utkání Praha-Zbraslav –⁠⁠⁠⁠⁠ Dobříš, vztah malý muž –⁠⁠⁠⁠⁠ velká žena).

Specifickým případem je užití pomlčky v zápisu víceslovných místních jmen. V těchto případech lze nahradit spojovník pomlčkou oddělenou mezerami, např. Praha 10 –⁠⁠⁠⁠⁠ Zahradní Město, Praha 6 –⁠⁠⁠⁠⁠ Ruzyně, Liberec VII –⁠⁠⁠⁠⁠ Horní Růžodol, Brandýs nad Labem –⁠⁠⁠⁠⁠ Stará Boleslav, Karlovy Vary –⁠⁠⁠⁠⁠ Drahovice, Hradec –⁠⁠⁠⁠⁠ Nová Ves, abychom předešli nepravým těsným spojením (např. 10-Zahradní, Labem-Stará). Náhrada spojovníku za pomlčku s mezerami není vhodná v situaci, kdy by mohlo dojít k významové nejednoznačnosti či výrazně nejednotné úpravě textů (viz Spojovník).

Objeví‑li se ve větné souvislosti vedle sebe pomlčka a interpunkční čárka, může se psát jen pomlčka, např. S politováním musíme říci –⁠⁠⁠⁠⁠ i přes ohlas celé akce –⁠⁠⁠⁠⁠(,) že zde o žádný průkopnický čin nejde. Pokud by vynechání čárky mělo vliv na srozumitelnost či zřetelnost větné stavby, považujeme za vhodnější zachovat obě interpunkční znaménka.

Pomlčka po desetinné čárce se někdy užívá k naznačení celé finanční částky, např. Kniha stojí Kč 250,–⁠⁠⁠⁠⁠ nebo Kniha stojí 250,–⁠⁠⁠⁠⁠ Kč. Pro pochopení významu textu je to obvykle nadbytečné, proto v těchto případech doporučujeme psaní bez desetinné čárky a pomlčky, např. Kniha stojí 250 Kč. Je‑li to třeba, lze celou částku vyznačit uvedením nulové desetinné části, např. cena SMS je 1,00 Kč bez DPH (1,21 Kč s DPH).

Vedle krátké pomlčky (–⁠⁠⁠⁠⁠) se v textu někdy používá také pomlčka dlouhá (—). Použití znaků pomlčky a dlouhé pomlčky musí být jednotné, v jednom dokumentu lze používat pomlčku (–⁠⁠⁠⁠⁠) pro označení rozsahu nebo nahrazení výrazů a či versus a dlouhou pomlčku (—) v ostatních případech, např. Internetovou jazykovou příručku — oficiální webovou stránku jazykové poradny Ústavu pro jazyk český AV ČR — navštívilo v letech 2009–⁠⁠⁠⁠⁠2023 více než čtyři miliony uživatelů.

Příklady:

  • pomlčka místo čárky: Tato kniha –⁠⁠⁠⁠⁠ vydaná ještě před válkou –⁠⁠⁠⁠⁠ je opravdu úžasná,
  • vyjádření vztahu s významem ‚a‘: známá cestovatelská dvojice Zikmund–⁠⁠⁠⁠⁠Hanzelka, krasobruslařské duo Beránková–⁠⁠⁠⁠⁠Dlabola, projekt Sojuz–⁠⁠⁠⁠⁠Apollo, vztah učitel–⁠⁠⁠⁠⁠žák, ale ve spojeních s víceslovnými výrazy spíše dvojice M. Zikmund –⁠⁠⁠⁠⁠ J. Hanzelka, K. Beránková –⁠⁠⁠⁠⁠ O. Dlabola,
  • vyjádření rozsahu (s významem ‚až‘ či ‚od … do‘ nebo ‚z … do‘): strana 23–⁠⁠⁠⁠⁠26, v letech 1945–⁠⁠⁠⁠⁠1948, říjen–⁠⁠⁠⁠⁠duben 9–⁠⁠⁠⁠⁠16 h, otevřeno 8–⁠⁠⁠⁠⁠20 hod., dálnice Praha–⁠⁠⁠⁠⁠Brno, autobus Jihlava–⁠⁠⁠⁠⁠Telč, 1.–⁠⁠⁠⁠⁠3. 6. 2013, ale ve spojení s víceslovnými výrazy spíše přímý let Praha –⁠⁠⁠⁠⁠ Abú Dhabí, dopravní spojení Brno-Královo Pole –⁠⁠⁠⁠⁠ Ostrava-Poruba, 22. 3. –⁠⁠⁠⁠⁠ 25. 6. (viz Kalendářní datum a místo původu a Časové údaje),
  • vyjádření vztahu s významem ‚proti (versus)‘: utkání Sparta–⁠⁠⁠⁠⁠Slavia, zápas Polička–⁠⁠⁠⁠⁠Litomyšl, ale ve spojení s víceslovnými názvy spíše utkání Hradec-Nová Ves –⁠⁠⁠⁠⁠ Jeseník, zápas Karlovy Vary –⁠⁠⁠⁠⁠ Plzeň,
  • vyznačení přestávky v řeči: Už toho mám opravdu dost, ty –⁠⁠⁠⁠⁠,
  • uvození přímé řeči: –⁠⁠⁠⁠⁠ Čím se živíte? –⁠⁠⁠⁠⁠ Překládám. –⁠⁠⁠⁠⁠ To máte říct rovnou, že děláte skladníka!,
  • pomlčka a čárka: Náhle tato skupina lidí, které znali jako drsné a nevzdělané –⁠⁠⁠⁠⁠ určitě ne jako intelektuální elitu –⁠⁠⁠⁠⁠, začala mluvit cizími jazyky,
  • celé finanční částky: Kniha stojí Kč 250,–⁠⁠⁠⁠⁠ (lépe 250 Kč, viz Peněžní částky, značky měn).

Stojí‑li pomlčka na konci řádku, na dalším se neopakuje. Jestliže je řádek zalomen v místě pomlčky, která je od okolního textu oddělena z obou stran mezerami, pomlčka se ponechává na konci řádku. Na konci řádku ani na jeho začátku však nemá být pomlčka vyjadřující rozsah nebo významy ‚a‘ a ‚proti (versus)‘, píše‑li se bez mezer –⁠⁠⁠⁠⁠ taková pomlčka se v případě nevyhnutelného zalomení řádku nahrazuje slovním vyjádřením.

Na začátku řádku se píše pomlčka při uvození přímé řeči, ve funkci odrážky ve výčtu nebo jako opakovací znaménko v rejstřících.