Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Oslovení a závěrečný pozdrav

Oslovení

Mezi heslovitým vyjádřením obsahu dopisu (dříve označovaným slovem „Věc“) a oslovením se vynechává mezera o výšce dvou řádků základního textu dopisu. V obchodních a úředních dopisech začíná oslovení vždy od levé svislice a končí čárkou (srov. Psaní čárky ve větě jednoduché), následující text pak začíná malým písmenem. Mezi oslovením a následujícím textem se zpravidla ponechává mezera o výšce jednoho řádku.

Každý oficiální dopis (a rovněž e-mail) je náležité začít oslovením v 5. p. (i v případě písemného styku s institucemi, kdy jméno příjemce neznáme, např. Vážené paní, vážení pánové, Vážená paní / Vážený pane, Vážení, Vážení obchodní přátelé, Vážení partneři, Vážení klienti…). Povšechný pozdrav Dobrý den je v písemném styku považován za familiární. Hodí se pro styk osobní, telefonický, někdy také pro neformální, neoficiální nebo vnitřní e-mailovou korespondenci (např. s kolegy).

Při oslovování má pracovní funkce, např. Vážený pane ministře, poslanče, rektore, starosto, předsedo, řediteli, jednateli, primáři, redaktore, a vojenská/policejní hodnost, např. Vážený pane plukovníku, majore, kapitáne, poručíku, zpravidla přednost před akademickým titulem, např. Vážený pane profesore, docente, doktore, inženýre, magistře (viz kap. Zkratky titulů a hodností a Pořadí titulů). Nižšími funkcemi a tituly obvykle neoslovujeme. Pokud adresát nemá takovou funkci, hodnost nebo titul, oslovujeme ho v dopise Vážený pane a jeho příjmením v 5. p., např. Vážený pane Kučero, Vážený pane Pleskači. Vynikající umělce, tvůrce, interprety lze oslovit i Vážený Mistře (viz Velká písmena – jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená). Ponechání příjmení v 1. p. není při oslovování spisovné a považujeme ho za projev značné neformálnosti či neznalosti. To se týká nejen psaných textů, ale i kultivovaných spisovných projevů mluvených – ani tam oslovování 1. pádem nepatří.

Ženy se oslovují přechýleným tvarem své funkce, např. Vážená paní ministryně, poslankyně, předsedkyně, ředitelko, náměstkyně (viz Přechylování), vojenské/policejní hodnosti, např. Vážená paní plukovnice, majorko, kapitánko, poručice (viz Přechylování), nebo akademického titulu, např. Vážená paní profesorko, docentko, doktorko, inženýrko, magistro (viz Přechylování). Pokud adresátka nemá takovou funkci, hodnost nebo titul, oslovujeme ji Vážená paní a jejím příjmením v 5. p., např. Vážená paní Kučerová, Vážená paní Pleskačová. Oslovení žen podle funkce či titulu jejich manžela, např. *paní ředitelová, *paní profesorová, *paní doktorová, či nepřechýlenou podobou titulu, např. *paní docent, *paní doktor, se již považuje za silně zastaralé a nekorektní. Také v případě oslovení slečen, tedy svobodných dívek a žen, se doporučuje zvolit bezpříznakové oslovení Vážená paní (ať už ve spojení s funkcí, či titulem, nebo jen s příjmením).

Není obvyklé oslovovat funkcí (titulem) a příjmením současně, např. *Vážená paní doktorko Nováková, *Vážený pane inženýre Nováku, *Vážená paní ministryně Nováková. V takových případech je namístě oslovovat pouze titulem nebo funkcí: Vážená paní doktorko, Vážený pane inženýre, Vážená paní ministryně.

Oslovování církevních hodnostářů je pevně vázané tradicí a etiketou. Hlava katolické církve je oslovována titulem Vaše Svatosti nebo Svatý Otče (jiné je Svatý otec – viz Velká písmena – jména živých bytostí a přídavná jména od nich odvozená). V adrese se pak píše Jeho Svatost papež František. Ke kardinálovi se obracíme prostřednictvím titulu Eminence (Vaše Eminence), v adrese Jeho Eminence, popř. Jeho Eminence nejdůstojnější pán (křestní jméno) kardinál (příjmení). Arcibiskupovi a biskupovi patří oslovení Excelence (Vaše Excelence nebo Vaše Excelence pane arcibiskupe), v adrese Jeho Excelence pan arcibiskup. Preláti a kanovníci se oslovují Vaše Milosti, popř. ještě dalším titulem, např. Vaše Milosti nejdůstojnější pane preláte (děkane, probošte), ostatní hodnostáři pak např. Vážený pane faráři, kaplane, děkane. Biskupové evangelické církve se oslovují Vážený pane biskupe (v adrese Vážený pan biskup), obdobně i další hodnostáři, např. Vážený pane faráři, Vážená paní farářko apod.

Upozorňujeme, že tvary osobních a přivlastňovacích zájmen Vy, Vám, Váš píšeme jako vyjádření úcty a zdvořilosti v dopise vždy s velkým počátečním písmenem, ať píšeme jednotlivci, několika osobám, nebo kolektivu (viz Psaní velkých písmen – obecné poučení).

Závěrečný pozdrav

Závěrečný pozdrav se považuje za samostatný odstavec. Začíná vždy od stejné svislice jako předcházející odstavce. Pozdrav či závěrečná formule na konci dopisu mohou být povahy:

  • nevětné, např. S pozdravem, S přátelským pozdravem, Se srdečnými pozdravy, v e-mailu lze také S přáním pěkného dne – za těmito pozdravnými formulemi se nepíše žádné interpunkční znaménko,
  • větné s pokračováním na dalším řádku, např. Zdraví | Miroslav Koštíř – ani za těmito pozdravnými formulemi se nepíše žádné interpunkční znaménko,
  • větné, např. Děkujeme za spolupráci a přejeme mnoho úspěchů. Těšíme se na brzké setkání a srdečně zdravíme. Za těmito pozdravnými formulemi píšeme tečku (v méně formální komunikaci eventuálně vykřičník nebo tři tečky).