Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Zkratková slova

Zkratková slova mají na rozdíl od zkratek čistě grafických (viz Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa)) a zkratek iniciálových, ze kterých však slova zkratková mohou vzniknout (viz Zkratky iniciálové (ČR, DIČ, SMS, SÚKL, IKEA)), charakter samostatného slova jak po stránce zvukové, tak tvaroslovné. Zkratka utvořená obvykle z jednotlivých částí slovního spojení (často z počátečních slabik) se stává slovem, které má svůj gramatický rod, svůj přízvuk, svůj lexikální význam a představuje sémanticky i morfologicky celistvou jednotku. Zvukově se zkratková slova realizují podle psané podoby nezávisle na nezkrácené podobě (jde o zkratky fonické), a protože bývají přímým názvem, ztrácí se často vědomí o jejich původu. Zkratkové slovo může sice ještě někdy evokovat plnou podobu výrazu, ale tato motivace už bývá často zastřena a zkratkové slovo poukazuje k vyjadřované realitě bezprostředně. Patří sem hlavně názvy podniků, institucí a výrobků, často v této podobě už přejaté z cizích jazyků.

Pravopis zkratkových slov se řídí obvyklými pravidly; označují-li jméno obecné, píšou se s malým počátečním písmenem bez ohledu na to, zda slovo vzniklo ze jména obecného, nebo vlastního, např. umprum (= uměleckoprůmyslová škola), karma (utvořeno ze jména výrobce Karla Macháčka), radar (z angl. radio detection and ranging), laser (z angl. light amplification by stimulated emission of radiation). Velká písmena píšeme u vlastních názvů, např. Čedok (= Československá dopravní kancelář), Drutěva (= Družstvo tělesně vadných), Řempo (= Řemeslnické potřeby), Technomat (složeno ze slov „technický“ a „materiál“), Semafor (vytvořeno ze spojení „sedm malých forem“). Pravopis zkratkových slov nemusí být vždy zcela mechanický, např. Sazka (= sázková kancelář), Setuza (= Severočeské tukové závody), Spofa (= Spojené farmaceutické závody), pexeso (hříčka z názvu televizního pořadu Pekelně se soustřeď); někdy se zkratky slovní hříčkou připodobňují již existujícím slovům, např. Kapka (= Knihovna pro každého), Klíč (= Knihovna lidové četby).

Rodové zařazení zkratkových slov je obvykle určováno zakončením zkratkového slova, nikoli rodem základového slova plné podoby názvu, např. (ten) Čedok, (ta) Setuza. Pomocí přípon vytváříme zkratková slova i od zkratek, např. hovor. esemeska (ze zkratky SMS), gazík (ze značky automobilu GAZ).

Zkratková slova často vznikají také z tzv. iniciálových zkratek, pokud tyto zkratky umožňují jiné čtení než po hláskách, např. ARO [aro] (hovor. áro) = anesteziologicko-resuscitační oddělení, SÚKL [súkl] = Státní ústav pro kontrolu léčiv, KAN [kan] = Klub angažovaných nestraníků, NERV [nerf] = Národní ekonomická rada vlády, GA ČR [gačr] = Grantová agentura České republiky, DIČ [dič] = daňové identifikační číslo, ČIA [čija] = Česká informační agentura, ODA [oda] = Občanská demokratická aliance, OSA [osa] = Ochranný svaz autorský, ÚDU [údu] = Ústav dějin umění, AVU [avu] = Akademie výtvarných umění, TÚPO [túpo] = Technický ústav požární ochrany, NATO [nato] = Severoatlantická aliance (z angl. North Atlantic Treaty Organization) – srov. Zkratky iniciálové (ČR, DIČ, SMS, SÚKL, IKEA).

V mluvených projevech zkratková slova přiřazujeme k rodu a skloňujeme podle jejich zakončení a tuto změnu signalizuje i způsob jejich zápisu, např. doporučení Súklu, projekty Gačru, zasedání Nervu, zájmy Osy, hlasovat pro Odu, vstoupit do Nata. V některých typech psaných textů lze u iniciálových zkratkových slov zakončených na souhlásku tolerovat i připojování pádových koncovek k iniciálové zkratce, např. doporučení SÚKLu, projekty GAČRu, zasedání NERVu. Tento způsob zápisu však nelze uplatnit u iniciálových zkratek slov končících na samohlásku; chybný by byl např. zápis hlasovat pro *ODu, zájmy *OSy, vstoupit do *NATa (viz Skloňování názvů institucí a firem).    

Rod iniciálových zkratkových slov kolísá. Toto kolísání je způsobeno tím, že se rod zkratkových slov někdy řídí podle jejich zakončení (často v mluvené komunikaci), např. (ten) NERV projednával krizi v eurozóně, (ta) OSA by měla zastupovat autorská práva umělců, (to) NATO souhlasilo s rozmístěním raket, někdy podle rodu základového slova nezkráceného názvu, např. ten (ÚDU) pořádal konferenci, (ta) GA ČR podpořila nové projekty, (ta) AVU byla výběrová škola, (to) DIČ je několikamístné. Zcela neproblematické je určení rodu iniciálového zkratkového slova v případech, kdy se rod podle jeho zakončení shoduje s rodem základového podstatného jména nezkráceného názvu, např. (ten) SÚKL doporučil stažení léku, (ten) KAN se hlásil k ideálům svobody, (ta) ODA propadla ve volbách, (ta) ČIA vydala tiskovou zprávu, (to) liberecké ARO bylo plné cyklistů. Naopak v některých případech se lze setkat s přiřazením jedné zkratky k více rodům, např. (ten) TÚPO prozkoumal(to) TÚPO prozkoumalo (srov. Složitější případy shody přísudku s podmětem).

V psaných spisovných projevech doporučujeme buď celé slovní spojení vypsat: projekty Grantové agentury České republiky, zasedání Národní ekonomické rady vlády, stanovy Ochranného svazu autorského, nebo tyto výrazy vypisovat verzálkami a neskloňovat (namísto zkratkových slov použít v písmu zkratku a číst slovní spojení nezkráceně): projekty GA ČR, zasedání NERV, doporučení SÚKL, zájmy OSA, nebo použít tzv. nominativ jmenovací: projekty instituce GA ČR, zasedání orgánu NERV, stanovy sdružení OSA (viz Spojení typu ve městě Olomouc).