Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Skloňování ženských jmen zakončených na -ca, -ča, -ša, -ža, -ja, -ňa

Ke vzoru „žena“ se přiřazují také některá obecná i vlastní jména, která mají před koncovkou -a pravopisně měkkou souhlásku; ta způsobuje, že v příslušných pádech místo koncovky -y píšeme -i: skici, káči, sóji, vikuni, gejši apod. Osobní jména viz Osobní jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á], zeměpisná jména viz Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á].

Jména se souhláskou -c, , , na konci tvarotvorného základu (typ skica, gejša)

K podvzoru „gejša“ patří obecná jména na -ca, a, a, -(d)ža, např. skica; arakača, čača, čiča (nápoj), dača, gutaperča, viskača; gejša, rikša (vozík), popř. domácká slova jako babča, číča, káča (z osobního jména Káča), mamča, úča. Skloňují se podle vzoru „žena“ v jednotném i množném čísle; odlišují se jen pravopisem – místo koncovky -y mají po měkké souhlásce -i: skici (viz Psaní i – y po písmenu c), gejši, káči, viskači. Vlivem měkké souhlásky na konci tvarotvorného základu pronikla do 3. a 6. p. j. č. vedle pravidelné koncovky -e rovněž koncovka -i podle vzoru „růže“, a to u obecných podstatných jmen (s výjimkou slova skica) i rodných jmen. Ve 3. a 6. p. j. č. jsou tedy přípustné dubletní tvary, přestože PMČ uvádí u jmen typu gejša, dueňa ve 3. a 6. p. j. č. jen koncovku -e.

  jednotné číslomnožné číslo
1. p. gejša gejši
2. p. gejši gejš
3. p. gejše / gejši gejšám
4. p. gejšu gejši
5. p. gejšo gejši
6. p. gejše / gejši gejšách
7. p. gejšou gejšami

Jména se souhláskou -j, na konci tvarotvorného základu (typ sója, vikuňa)

K podvzoru „vikuňa“ patří např. podstatná jména maracuja, papája, sója; bárišňa/báryšňa, doňa, dueňa, piraňa, vikuňa.

V jednotném čísle se skloňují podle vzoru „žena“, ve 2., 3., 6. p. j. č. jsou dubletní tvary podle vzoru „žena“ i „růže“ (u slova piraňa se měkké skloňování prosadilo i v 7. p. j. č.). Ve všech pádech mn. č. jsou dubletní tvary podle vzoru „žena“ i „růže“. Tvary skloňované podle vzoru „žena“ se odlišují pravopisem – místo koncovky -y mají po měkké souhlásce koncovku -i: vikuni, dueni, pirani, papáji, sóji (mn. č. slova sója se užívá výjimečně).

  jednotné číslomnožné číslo
1. p. vikuňa vikuni / vikuně
2. p. vikuni / vikuně vikuň / vikuní
3. p. vikuně / vikuni vikuňám / vikuním
4. p. vikuňu vikuni / vikuně
5. p. vikuňo vikuni / vikuně
6. p. vikuně / vikuni vikuňách / vikuních
7. p. vikuňou vikuňami / vikuněmi

Pozn. 1: Současné mluvnice řadí jména zakončená na a ke jménům na -ca, a, a, a; to znamená, že by dubletní tvary měly být pouze ve 3. a 6. p. j. č., jazykový úzus však ukazuje pronikání tvarů podle vzoru „růže“ i do dalších pádů. Některé pády uvedených slov (především tvary mn. č.) jsou spíše teoretické, v jazykové praxi se neužívají, nejsou doloženy v ČNK ani na internetu.

Pozn. 2: Podle mluvnic (MČ2 a PMČ) mají jména rodu ženského na -ja (sója) podle vzoru „žena“ jen 1., 4., a 7. p. j. č.; jinak se skloňují podle vzoru „růže“. PČP však ve 2. p. j. č. mají variantní tvary sójesóji (podle ČNK tvary na -i v praxi převažují). V úzu se tvary podle vzoru „žena“ prosazují rovněž ve 3. a 6. p. j. č. a u slova papája i v množném čísle.