Slovotvorba – přechylování → Přechylování příjmení, která mají formu přídavného jména (typ Zelený – Zelená)

Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).

Přechylování příjmení, která mají formu přídavného jména (typ Zelený – Zelená)

V této kapitole je popsáno, jakým způsobem se tvoří přechýlené ženské podoby od příjmení s formou přídavného jména. Kromě těchto přechýlených podob si žena může podle platného znění matričního zákona zvolit i podobu nepřechýlenou (viz Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci).

Příjmení s formou přídavného jména tvrdého (vzor „mladý“)

Domácí příjmení

Příjmení, která jsou tvaroslovně přídavná jména tvrdá, tvoří ženské podoby podle vzoru „mladý“: Bílý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Bílá, Malý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Malá atd.

Slovanská příjmení

Slovanská příjmení s formou přídavného jména zakončená na ‑y, ‑i, ‑oj, ‑yj, ‑ij tvoří v původním jazyce vlastní ženské podoby, např. Kowalski –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kowalska, Borkovskij –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Borkovskaja. V českých textech tato jména buď přechylujeme podle české mluvnice, tj. podle vzoru „mladý“ (Kowalski –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kowalská, Borkovskij –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Borkovská), nebo v nich lze použít původní podoby přechýlené ve výchozím jazyce: Múdry –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ MúdráMúdra, Kowalski –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ KowalskáKowalska, Zlatarski –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ZlatarskáZlatarska, Tolstoj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ TolstáTolstaja, Bělyj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ BěláBělaja, Čajkovskij –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ČajkovskáČajkovskaja, Oganovskyj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ OganovskáOganovska. Při skloňování těchto ženských příjmení lze také u původních přechýlených podob použít v nepřímých pádech tvary přechýlené podle české mluvnice, např. Kowalská/Kowalska –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. Kowalské, Bělá/Bělaja –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. Bělé (skloňování typu Kowalska –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. *Kowalske není náležité).

Pokud je u potomků slovanských národů žijících v zahraničí adjektivní povaha příjmení zastřená, např. je pozměněna jeho výslovnost, je možné tato jména přechylovat i jako substantivní příjmení zakončená na ‑y/‑i: Starsy (původně ze jména Starší) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Starsyová.

Příjmení typu Malých

Příjmení s formou 2. p. mn. č. zakončená na ‑ých nepřechylujeme, pokud je jejich adjektivní původ živě pociťován: pan Malých –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paní Malých, pan Černých –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paní Černých.

Méně průhledná jména na ‑ých nebo příjmení jinoslovanského původu zakončená na ‑ych/‑ich, ‑ech, ‑iech se buď přechylují, nebo zůstávají (v souladu s rodinnou zvyklostí) nepřechýlená: Šerých –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Šerýchová, častěji Šerých; Múdrych –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ MúdrychováMúdrych, Bessmertnych –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ BessmertnychováBessmertnych, Dolgich –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ DolgichováDolgich, Miškech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ MiškechováMiškech, Balažoviech –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ BalažoviechováBalažoviech.

Příjmení nejasného původu zakončená na ‑ý

Je‑li příjmení na ‑ý nejasného původu, tvoří se ženské podoby buď podle vzoru „mladý“, nebo pomocí přípony ‑ová, která se připojuje k plné, popř. zkrácené podobě mužského příjmení: Balý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ BaláBalýová, popř. Balová; Nesý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ NesáNesýová, popř. Nesová; Kubý –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ KubáKubýová, popř. Kubová.

Příjmení s formou přídavného jména měkkého (vzor „jarní“)

Příjmení, která jsou tvaroslovně přídavná jména měkká (zakončená na ‑í), mají ženskou podobu v 1. p. shodnou s mužskou: pan Hořejší –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paní Hořejší, pan Dolejší –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paní Dolejší.

U jinoslovanských příjmení na ‑ij jsou ženské podoby zakončeny na ‑í: Golubničij –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Golubničí.

Příjmení zakončená na ‑í typu Krejčí, Kočí viz Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na samohlásku (typ Svoboda –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Svobodová).

Příjmení s formou přídavného jména přivlastňovacího

Domácí příjmení

Příjmení zakončená na ‑ův, ‑ůj (podoby na ‑ůj jsou nářečního původu) zůstávají zpravidla nepřechýlená, řidčeji se –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v závislosti na rodinné tradici –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ přechylují. Jména na ‑ův připojují přechylovací příponu ke zkrácenému základu, příjmení na ‑ůj k základu plnému: Jakubův –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jakubův, popř. Jakubová, Fojtův –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Fojtův, popř. Fojtová; Petrůj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ PetrůjPetrůjová, Vaškůj –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ VaškůjVaškůjová.

Slovanská příjmení

Slovanská příjmení zakončená na ‑ov, ‑ev, ‑in, která jsou původem přídavná jména přivlastňovací, tvoří ve výchozím jazyce vlastní ženské podoby, např. Malcev –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Malceva. V českých textech tato jména buď přechylujeme pomocí přípony ‑ová (Malcev –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Malcevová), nebo v nich lze použít původní podoby přechýlené ve výchozím jazyce (srov. bod 1.2): Mladenov –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ MladenovováMladenova, Zajcev –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ZajcevováZajceva, Voronin –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ VoroninováVoronina. Podoby typu *Mladenová (od Mladenov), *Zubová (od Zubov) jsou utvořeny nenáležitě, odpovídaly by mužským jménům Mladen a Zub. Při skloňování těchto ženských příjmení lze také u původních přechýlených podob použít v nepřímých pádech tvary přechýlené podle české mluvnice, např. Mladenovová/Mladenova –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. Mladenovové, Voroninová/Voronina –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. Voroninové.

U slovenských příjmení zakončených na ‑je, ‑ove (původně jde o nářeční podoby přídavných jmen přivlastňovacích) se přípona ‑ová připojuje k základu zkrácenému o koncovou samohlásku nebo tato příjmení zůstávají (v souladu s rodinnou tradicí) nepřechýlená. U slovenských příjmení na ‑ovie je ženská podoba totožná s mužskou: Miškeje –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ MiškejováMiškeje, Adamove –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ AdamováAdamove; pan Matejovie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paní Matejovie.