Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Přechylování ženských příjmení pocházejících z jazyků, které mají vlastní přechylovací prostředky

Při užívání ženských příjmení (přechýlených, popř. nepřechýlených) je třeba lišit dva základní typy situací: 1. úřední komunikaci, tj. zápis ženských příjmení do matriky, jejich uvádění v dokladech, ve smlouvách apod.; 2. komunikaci neúřední, např. užívání ženských příjmení v médiích. Pro úřední komunikaci platí závazné předpisy, pro jiné projevy striktní pravidla stanovena nejsou – doporučujeme řídit se v nich zásadami uvedenými v této příručce (viz též Přechylování).

Při převádění ženských příjmení do češtiny z jazyků, které mají vlastní přechylovací prostředky (některé navíc rozlišují příjmení svobodných a vdaných žen), buď tvoříme ženskou podobu podle pravidel české mluvnice od mužské podoby příjmení (příponou -o), nebo použijeme výchozí ženský tvar. Ve veřejné komunikaci, např. v médiích, lze v češtině přechýlit také původní ženský tvar příjmení, a to z důvodu snadnější odvoditelnosti jeho podoby z českého přechýleného příjmení.

Slovanská příjmení s formou přídavného jména, která tvoří vlastní ženské podoby (Kowalski – Kowalska, Mladenov – Mladenova apod.), viz Přechylování příjmení, která mají formu přídavného jména (typ ZelenýZelená). Následují příklady ženských příjmení z některých neslovanských jazyků:

Řečtina
Litevština
  • Pauluskas, svobodná žena Pauluskaitė, vdaná Pauluskienė – v češ. PauluskasováPauluskaitė/Pauluskienė, popř. Pauluskaitėová/Pauluskienėová;
  • Šarka, svob. žena Šarkaitė, vdaná Šarkienė – v češ. Šarková/ŠarkaováŠarkaitė/Šarkienė, popř. Šarkaitėová/Šarkienėová.
Lotyština
  • Lauks, žen. podoba Lauka – v češ. LauksováLauka, popř. Lauková/Laukaová;
  • Lácis, žen. podoba Láce – v češ. LácisováLáce, popř. Láceová.
Islandština
  • Islandská ženská příjmení v češtině běžně přechylujeme. Jedná se o příjmení utvořená obvykle z otcova rodného jména, která si ženy ponechávají i po sňatku: otec Gardar, dcera Gardarsdóttir – v češ. GardarsdóttirováGardarsdóttir, popř. Gardarová (známe-li jen mužskou podobu příjmení).

Výklad o specifické situaci v polštině, lužické srbštině a maďarštině viz M. Knappová Naše a cizí příjmení v současné češtině, AZ KORT, 2. vydání, Liberec 2008.