Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Složená přídavná jména

Složená přídavná jména charakterizujeme jako přídavná jména skládající se alespoň ze dvou původně samostatných složek. Podle syntaktického vztahu mezi složkami můžeme rozlišovat složená přídavná jména souřadná (složky jsou na stejné úrovni, např. sladký + kyselý = sladkokyselý) a podřadná (jedna složka rozvíjí druhou). V rámci podřadných složených přídavných jmen lze vydělit tyto typy:

  1. předmětné, např. mluvit pravdu = pravdomluvný,
  2. příslovečné, např. mluvit málo = málomluvný,
  3. přívlastkové, např. vysoká škola = vysokoškolský,
  4. doplňkové, např. (něco se) hýbe samo = (něco je) samohybné.

Typy složených přídavných jmen souřadných z hlediska pravopisu

První složka je zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -o

Pokud je první složka složeného přídavného jména zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -o, používáme pro oddělení obou složek spojovník (ten zde v podstatě plní funkci spojky a), např. zemědělsko-potravinářský (týkající se zemědělství a potravinářství), technicko-ekonomický (týkající se techniky a ekonomiky), literárně-hudební (týkající se literatury a hudby), obsahově-významový (týkající se obsahu a významu) apod. K tomuto typu řadíme i složená přídavná jména, kde obě složky vyjadřují vztah vzájemnosti, např. česko-francouzský (vyjadřující vztah Česka a Francie), frýdecko-místecký (od Frýdek-Místek), řecko-římský (například konflikt mezi Řeckem a Římem – jiné je řeckořímský zápas, viz bod 3.3) atp.

První složka není zakončena na -sko, -cko, -ně nebo -o

Jestliže první složka složeného přídavného jména nekončí na -sko, -cko, -ně nebo -o, píšeme obě složky dohromady bez spojovníku, např. hluchoněmý, sladkokyselý, červenomodrý (viz též bod 3.2), verbonominální apod.

Typy složených přídavných jmen podřadných z hlediska pravopisu

První složkou jména není číslovka

V případech, kdy první složkou složeného přídavného jména není číslovka, píšeme obě složky dohromady bez spojovníku, např. vysokoškolský (týkající se vysoké školy), latinskoamerický (týkající se Latinské Ameriky), občanskoprávní (týkající se občanského práva), zahraničněpolitický (týkající se zahraniční politiky), sociálnědemokratický (týkající se sociální demokracie), literárněvědný (týkající se literární vědy), mladoboleslavský (týkající se Mladé Boleslavi) atd.

Od tohoto typu je třeba odlišit případy, kdy se jedná o volná spojení příslovcí s přídavnými jmény (viz bod 3.7).

První složkou jména je číslovka

Také složená přídavná jména, v nichž je první složkou číslovka, píšeme dohromady. Pokud číslovkovou část zapisujeme číslicí, připojujeme tuto číslici přímo k druhé části složeniny (bez spojovníku). Píšeme např. pětiprstý či 5prstý (v žádném případě ne *5-tiprstý apod.), čtyřdveřový či 4dveřový (viz Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)).

Pravopisně problematické případy

Spojovník rozlišuje význam

Je třeba dávat pozor na to, že psaní či nepsaní spojovníku může rozlišovat různé významy, např. politicko-ekonomický (souřadné spojení – týkající se politiky a ekonomie) a politickoekonomický (podřadné spojení – týkající se politické ekonomie); kulturně-politický (souřadné spojení – týkající se kultury a politiky) a kulturněpolitický (podřadné spojení – týkající se kulturní politiky).

Složená přídavná jména označující barvy

U některých složených přídavných jmen označujících barvy píšeme spojovník tehdy, je-li zapotřebí vyjádřit, že jde o dvě samostatné barvy (žluto-zelený), nikoli o barevný odstín (žlutozelený, tj. žlutý odstín zelené barvy). Pokud není z podstaty věci dost dobře možné, aby šlo o barevný odstín, píšeme celé přídavné jméno dohromady, bez spojovníku (např. černobílý, červenočerný, červenomodrobílý, zelenorůžovočerný). Případy jako borůvkově modrý svetr, meruňkově oranžové tričko doporučujeme psát odděleně, jelikož jde o volné spojení příslovcí s přídavnými jmény (viz bod 3.7).

Tradiční způsob psaní některých složených přídavných jmen

Základním pravidlům o psaní složených přídavných jmen odporují některé tradiční způsoby psaní – např. československý, Česká strana sociálně demokratická, Českomoravská vrchovina, Moravskoslezský kraj, moravskoslezský region apod. Podle SSČ bychom měli zvlášť psát i spojení raně gotický, pozdně barokní apod., psaní dohromady je zde však plně odůvodnitelné a nepovažuje se za chybu. Tradičně dohromady se píše rovněž přídavné jméno řeckořímský ve spojení řeckořímský zápas.

Typ níže podepsaný – nížepodepsaný

Specifickým typem jsou složená přídavná jména typu nížepodepsaný apod. (viz Psaní spřežek a spřahování). Tato jména můžeme psát dohromady i zvlášť: níže podepsaný – nížepodepsaný, svrchu jmenovaný – svrchujmenovaný, níže uvedený – nížeuvedený, tak zvaný – takzvaný, shora uvedený – shorauvedený apod.

Typ tvarohomakový – tvarohovomakový

Bez spojovníku píšeme přídavná jména tvarohomakový, ořechotvarohový, oříškomandlový, makopovidlový apod. V těchto případech jsou přípustné též varianty, v nichž je první část složeného výrazu tvořena celým kmenem přídavného jména (např. tvarohov-, ořechov-), tj. tvarohovomakový, ořechovotvarohový, oříškovomandlový, makovopovidlový atd.

Typ světle šedý – světlešedý, tmavě modrý – tmavěmodrý

Zvlášť i dohromady můžeme psát spojení typu světle šedý (i světlešedý), tmavě modrý (i tmavěmodrý), bledě modrý (i bleděmodrý) apod. Končí-li první složka na -o (např. tmavomodrý, světlovlasý), píšeme tyto výrazy jedině dohromady.

Volná spojení příslovcí s přídavnými jmény

Od složených přídavných jmen podřadných odlišujeme volná spojení příslovcí s přídavnými jmény, která píšeme samostatně. Jedná se o spojení, která nejsou odvozena z ustálených spojení přídavného a podstatného jména: průmyslově (a zemědělsky) vyspělý, časově (a prostorově) ohraničený, protiněmecky (a protičesky) zaměřený, borůvkově modrý svetr atp.