Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na [a], [e], [o], [u], [ú], [ou]

Při tvoření přídavných jmen se koncová samohláska většinou odsouvá a uplatňují se změny kořenové souhlásky v češtině obvyklé (r se mění v ř, k v č, h v ž): Jana –⁠⁠ Janin, Petra –⁠⁠ Petřin, Veronika –⁠⁠ Veroničin, Olga –⁠⁠ Olžin i Olgin, Anna –⁠⁠ Annin, Anička –⁠⁠ Aniččin, Venuše –⁠⁠ Venušin, Alice –⁠⁠ Alicin, Maria –⁠⁠ Mariin, Mária –⁠⁠ Máriin, Marie –⁠⁠ Mariin, Sophia –⁠⁠ Sophiin, Penelope –⁠⁠ Penelopin, Kalypso –⁠⁠ Kalypsin, Lulu –⁠⁠ Lulin.

U cizích jmen, u nichž se vyslovovaná a psaná podoba liší, např. Jo [džou], Lou [lú], Sue [sjú], se přípona ‑in připíná za poslední písmeno: Join, Louin, Suein.

U jmen cizího původu ve výslovnosti zakončených na [ka] doporučujeme, a to bez ohledu na to, zda je v psané podobě zakončení ‑ca (Rebeca) nebo ‑cca (Rebecca), podobu Rebečin, u jmen zakončených na ‑tha (Martha, Samantha) podoby bez h –⁠⁠ Martin, Samantin.

Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na [i]

Jména zakončená v psané podobě na ‑i

Při tvoření přídavných jmen od jmen zakončených v písmu na ‑i se koncová samohláska odsouvá: Noemi –⁠⁠ Noemin, Mimi –⁠⁠ Mimin, Pipi –⁠⁠ Pipin.

Jména zakončená v psané podobě na ‑y

Při tvoření přídavných jmen od jmen zakončených v písmu na ‑y v praxi jednoznačně převažují podoby, u nichž je koncové y zachováno: Mary –⁠⁠ Maryin, Bet(t)y –⁠⁠ Bet(t)yin, Wendy –⁠⁠ Wendyin, Tracy –⁠⁠ Tracyin, Moly –⁠⁠ Molyin. Tyto podoby doporučujeme. V menší míře se lze setkat i s podobami Marin, Bet(t)in, Wendin, Tracin, Molin. Ty odpovídají podobám šachista ← šachy, lobbista ← lobby (viz Změny hlásek při tvoření slov), a proto je nelze hodnotit jako nesprávné. Jako nesprávné hodnotíme podoby *Maryn, *Tracyn.

Jména zakončená v psané podobě na skupinu samohlásek vyslovujících se jako [i]

Přípona ‑in se připojuje za základové slovo: Betsey [beci] –⁠⁠ Betseyin, Shirley [širli] –⁠⁠ Shirleyin. U domáckých podob Debbie [debi, debí], Annie [eny, ený] je však obvyklé koncové ‑e odsouvat: Debbiin, Anniin.

Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na souhlásku

Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku

Při tvoření přídavných jmen od jmen zakončených na souhlásku se přípona připojuje většinou za koncové písmeno a uplatňují se změny kořenové souhlásky v češtině obvyklé: Karin –⁠⁠ Karinin, Carmen –⁠⁠ Carmenin, Nikol –⁠⁠ Nikolin, Dagmar –⁠⁠ Dagmařin. U jmen zakončených na ‑th se koncové h odsouvá: Ruth –⁠⁠ Rutin.

Jména zakončená ve výslovnosti na souhlásku, ale v psané podobě na samohlásku

Při tvoření přídavných jmen od jmen zakončených ve výslovnosti na souhlásku, ale v písmu na samohlásku se koncová samohláska odsouvá: Jane –⁠⁠ Janin, Kate –⁠⁠ Katin, Jeanette –⁠⁠ Jeanettin, Louise –⁠⁠ Louisin.

Antická jména

Při tvoření přídavných jmen od jmen antických dochází, stejně jako při skloňování (viz Osobní jména ženská zakončená ve výslovnosti na souhlásku), ke změně kmenu: Artemis –⁠⁠ Artemidin, Charis –⁠⁠ Charitin, Ceres –⁠⁠ Cereřin.