Slovotvorba → Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen
Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).
Tvoření přídavných jmen přivlastňovacích od ženských osobních jmen
Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na [a], [e], [o], [u], [ú], [ou]
Při tvoření přídavných jmen se koncová samohláska většinou odsouvá a uplatňují se změny kořenové souhlásky v češtině obvyklé (r se mění v ř, k v č, h v ž): Jana – Janin, Petra – Petřin, Veronika – Veroničin, Olga – Olžin i Olgin, Anna – Annin, Anička – Aniččin, Venuše – Venušin, Alice – Alicin, Maria – Mariin, Mária – Máriin, Marie – Mariin, Sophia – Sophiin, Penelope – Penelopin, Kalypso – Kalypsin, Lulu – Lulin.
U cizích jmen, u nichž se vyslovovaná a psaná podoba liší, např. Jo [džou], Lou [lú], Sue [sjú], se přípona ‑in připíná za poslední písmeno: Join, Louin, Suein.
U jmen cizího původu ve výslovnosti zakončených na [ka] doporučujeme, a to bez ohledu na to, zda je v psané podobě zakončení ‑ca (Rebeca) nebo ‑cca (Rebecca), podobu Rebečin, u jmen zakončených na ‑tha (Martha, Samantha) podoby bez h – Martin, Samantin.
Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na [i]
Jména zakončená v psané podobě na ‑i
Při tvoření přídavných jmen od jmen zakončených v písmu na ‑i se koncová samohláska odsouvá: Noemi – Noemin, Mimi – Mimin, Pipi – Pipin.
Jména zakončená v psané podobě na ‑y
Při tvoření přídavných jmen od jmen zakončených v písmu na ‑y v praxi jednoznačně převažují podoby, u nichž je koncové y zachováno: Mary – Maryin, Bet(t)y – Bet(t)yin, Wendy – Wendyin, Tracy – Tracyin, Moly – Molyin. Tyto podoby doporučujeme. V menší míře se lze setkat i s podobami Marin, Bet(t)in, Wendin, Tracin, Molin. Ty odpovídají podobám šachista ← šachy, lobbista ← lobby (viz Změny hlásek při tvoření slov), a proto je nelze hodnotit jako nesprávné. Jako nesprávné hodnotíme podoby *Maryn, *Tracyn.
Jména zakončená ve výslovnosti na [i], [í], ale v psané podobě na skupinu samohlásek či jinou samohlásku
Přípona ‑in se připojuje za základové slovo: Betsey [beci] – Betseyin, Shirley [širli] – Shirleyin, Phoebe [fíbí] – Phoebin. U domáckých podob Debbie [debi] i [debí], Annie [eny] i [ený] je však obvyklé koncové ‑e odsouvat: Debbiin, Anniin.
Tvoření přídavných jmen od osobních jmen zakončených ve výslovnosti na souhlásku
Jména zakončená ve výslovnosti i v psané podobě na souhlásku
Při tvoření přídavných jmen od jmen zakončených na souhlásku se přípona připojuje většinou za koncové písmeno a uplatňují se změny kořenové souhlásky v češtině obvyklé: Karin – Karinin, Carmen – Carmenin, Nikol – Nikolin, Dagmar – Dagmařin. U jmen zakončených na ‑th se koncové h odsouvá: Ruth – Rutin.
Jména zakončená ve výslovnosti na souhlásku, ale v psané podobě na samohlásku
Při tvoření přídavných jmen od jmen zakončených ve výslovnosti na souhlásku, ale v písmu na samohlásku se koncová samohláska odsouvá: Jane – Janin, Kate – Katin, Jeanette – Jeanettin, Louise – Louisin.
Antická jména
Při tvoření přídavných jmen od jmen antických dochází, stejně jako při skloňování (viz Osobní jména ženská zakončená ve výslovnosti na souhlásku), ke změně kmenu: Artemis – Artemidin, Charis – Charitin, Ceres – Cereřin.