Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Přechylování víceslovných příjmení

Jména obsahující předložku, člen, spojku či jiný podobný výraz

V některých jazycích může příjmení předcházet předložka, člen, spojka apod. (psané s malým i velkým písmenem), popř. více těchto výrazů, které mohou být spojeny i v jedno slovo: dalla, de, del, di, dos, el, la, le, Mc, van, von, O’, ben, bin, y. Přípona ‑ová se připojuje k příjmení podle jeho zakončení stejně jako u jmen jednoslovných: McCormick [mek kormik] –⁠ McCormicková, van der Meer [fan der mér] –⁠ van der Meerová, Dalla Porta –⁠ Dalla Portová, popř. Dalla Portaová, del Río –⁠ del Ríová, La Mettrie [la metri] –⁠ La Mettrieová.

Pokud je základové příjmení rozvíjeno pomocí předložky dalším příjmením, přechylujeme pouze první část příjmení: Gómez de Avellaneda [gómes de aveljaneda] –⁠ Gómezová de Avellaneda, Cagniard de la Tour [kaňár de la tur] –⁠ Cagniardová de la Tour, Tschermak von Seysenegg [čermak fon zajzenek] –⁠ Tschermaková von Seysenegg.

U španělských zdvojených příjmení obsahujících slučovací spojku y lze vzhledem k jejich neprůhlednosti pro mnohé české mluvčí přechylovat buď první, nebo druhou část příjmení, popř. obě: Pijoan y Soteras [pichoan i soteras] –⁠ Pijoanová y Soteras, Pijoan y SoterasováPijoanová y Soterasová.

Zdvojená příjmení psaná se spojovníkem

Se spojovníkem se píšou jednak některá zdvojená příjmení cizího původu, jednak domácí příjmení, která lze v současné době zdědit po rodičích, popř. může být takové příjmení prohlášeno za společné při uzavření manželství, jestliže jej jeden ze snoubenců zdědil po rodičích. V minulosti se u nás takto zapisovala ženská příjmení vzniklá po sňatku připojením předchozího příjmení k společnému příjmení po manželovi (např. Otýlie Sklenářová‑Malá), v současné době se nově vzniklá příjmení tohoto typu zapisují bez spojovníku, např. Eva Dvořáková Novotná (viz bod 3.1).

Pokud je nositelkou příjmení Češka a jsou‑li obě jeho složky slovanského původu, obvykle přechylujeme obě složky, lze však u nich tolerovat (v souladu s rodinnou tradicí) i podobu s první částí nepřechýlenou. Oba způsoby přechylování jsou možné také u zdvojených příjmení s jednou složkou neslovanského původu: Bucha-Hajný –⁠ Buchová‑Hajná, popř. Bucha-Hajná, Skopal-Horák –⁠ Skopalová‑Horáková, popř. Skopal-Horáková, Štěrba‑Böhm –⁠ Štěrbová‑Böhmová, popř. Štěrba‑Böhmová. Jsou‑li obě části neslovanského původu, přechylujeme obvykle pouze druhou část příjmení, příp. v závislosti na rodinné tradici i obě složky: Schwarz-Bart –⁠ Schwarz-Bartová, popř. Schwarzová‑Bartová, Štorch-Marien –⁠ Štorch-Marienová, popř. Štorchová‑Marienová.

Podrobněji viz M. Knappová: Naše a cizí příjmení v současné češtině (AZ KORT, 2. vydání, Liberec 2008).

Víceslovná příjmení psaná bez spojovníku

Příjmení domácího původu

Po sňatku může žena užívat příjmení složené ze společného příjmení po manželovi a svého předchozího příjmení, které se uvádí na druhém místě. Tato složená příjmení se dnes na rozdíl od dřívější praxe zapisují bez spojovníku, psaní se spojovníkem se zachovává jen u dříve vzniklých příjmení tohoto typu. Společné příjmení se přechyluje, při splnění zákonných podmínek lze použít i podobu nepřechýlenou (viz Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci). Pokud žena užívala předchozí příjmení nepřechýlené, lze jej po svatbě zapsat v podobě přechýlené i nepřechýlené: ženich Karel Novák, nevěsta Jana Svobodová –⁠ Jana Nováková Svobodová; ženich Martin Černý, nevěsta Petra Hořejší –⁠ Petra Černá Hořejší; ženich Michal Novotný, nevěsta Kateřina Filipi –⁠ Kateřina Novotná FilipiKateřina Novotná Filipiová. Bez spojovníku se píšou i složená mužská příjmení vzniklá přijetím manželčina příjmení: ženich Karel Novák, nevěsta Jana Svobodová –⁠ Karel Svoboda Novák.

Pokud žena složené příjmení psané bez spojovníku zdědí nebo jej po sňatku přijme od manžela, přechylují se obě jeho složky: ženich Karel Novák Svoboda, nevěsta Jana Horáková –⁠ Jana Nováková Svobodová.

Cizí příjmení

Mezi cizí víceslovná příjmení psaná bez spojovníku patří zejména španělská příjmení složená z dědičného příjmení po otci a po matce. U ženských příjmení tohoto typu v češtině přechylujeme buď obě části, nebo pouze druhou (popř. je možné příjmení cizinky ponechat nepřechýlené): Camila Molina Morejon [kamila molina morechon] –⁠ Camila Molinová Morejonová, popř. Molinaová Morejonová nebo Molina Morejonová; Teresa Gonzáles Telles –⁠ Teresa Gonzálesová Tellesová nebo Gonzáles Tellesová.

Pokud je druhá část příjmení zakončena v písmu na samohlásku, a tedy ji lze do matriky zapsat nepřechýlenou (viz Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci), doporučuje se v takovém případě přechýlení první části příjmení: Regina Viadel Arboreda –⁠ Regina Viadelová Arboredová, popř. Viadelová Arboredaová nebo Viadelová Arboreda.

Obdobně se postupuje i u sňatků cizinců, kteří mají dvojčlenné příjmení, s Češkami, pokud si jako společné zvolí obě složky ženichova příjmení: ženich Claudio Morales Morejon [klaudyjo morales morechon], nevěsta Eva Horáková –⁠ Eva Moralesová Morejonová nebo Morales Morejonová; ženich José Cruz Azares [chosé krus azares], nevěsta Jana Nováková –⁠ Jana Cruzová Azaresová nebo Cruz Azaresová; ženich Steven Flight Edwards [stývn flajt edvarts], nevěsta Dana Martínková –⁠ Dana Flightová Edwardsová nebo Flight Edwardsová.

Vedle toho lze jako společnou přijmout jen jednu část ženichova složeného příjmení, u španělských jmen ženichovo dědičné příjmení po otci: ženich Alejandro Morales Morejon [alechandro morales morechon], nevěsta Eva Dvořáková –⁠ Eva Moralesová.