V této kapitole je popsáno, jakým způsobem se tvoří přechýlené ženské podoby od víceslovných příjmení. Kromě těchto přechýlených podob si žena může podle platného znění matričního zákona zvolit i podobu nepřechýlenou (viz Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci).

Jména obsahující předložku, člen, spojku či jiný podobný výraz

V některých jazycích může příjmení předcházet předložka, člen, spojka apod. (psané s malým i velkým písmenem), popř. více těchto výrazů, které mohou být spojeny i v jedno slovo: dalla, de, del, di, dos, el, la, le, Mc, van, von, O’, ben, bin, y. Přípona ‑ová se připojuje k příjmení podle jeho zakončení stejně jako u jmen jednoslovných: McCormick [mek kormik] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ McCormicková, van der Meer [fan der mér] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ van der Meerová, Dalla Porta –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Dalla Portová, popř. Dalla Portaová, del Río –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ del Ríová, La Mettrie [la metri] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ La Mettrieová.

Pokud je základové příjmení rozvíjeno pomocí předložky dalším příjmením, přechylujeme pouze první část příjmení: Gómez de Avellaneda [gómes de aveljaneda] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Gómezová de Avellaneda, Cagniard de la Tour [kaňár de la tur] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Cagniardová de la Tour, Tschermak von Seysenegg [čermak fon zajzenek] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Tschermaková von Seysenegg.

U španělských zdvojených příjmení obsahujících slučovací spojku y lze vzhledem k jejich neprůhlednosti pro mnohé české mluvčí přechylovat buď první, nebo druhou část příjmení, popř. obě: Pijoan y Soteras [pichoan i soteras] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Pijoanová y Soteras, Pijoan y Soterasová i Pijoanová y Soterasová.

Zdvojená příjmení psaná se spojovníkem

Se spojovníkem se píšou jednak některá zdvojená příjmení cizího původu, jednak domácí příjmení, která lze v současné době zdědit po rodičích, popř. může být takové příjmení prohlášeno za společné při uzavření manželství, jestliže jej jeden ze snoubenců zdědil po rodičích. V minulosti se u nás takto zapisovala ženská příjmení vzniklá po sňatku připojením předchozího příjmení k společnému příjmení po manželovi (např. Otýlie Sklenářová‑Malá), v současné době se nově vzniklá příjmení tohoto typu zapisují bez spojovníku, např. Eva Dvořáková Novotná (viz bod 3.1).

Pokud je nositelkou příjmení Češka a jsou‑li obě jeho složky slovanského původu, obvykle přechylujeme obě složky, popř. (v souladu s rodinnou tradicí) jen druhou část příjmení. Oba způsoby přechylování jsou možné také u zdvojených příjmení s jednou složkou neslovanského původu: Bucha-Hajný –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Buchová‑Hajná, popř. Bucha-Hajná, Müller-Horák –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Müllerová‑Horáková, popř. Müller‑Horáková, Štěrba‑Böhm –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Štěrbová‑Böhmová, popř. Štěrba‑Böhmová. Jsou‑li obě části neslovanského původu, přechylujeme obvykle pouze druhou část příjmení, příp. v závislosti na rodinné tradici obě složky: Schwarz-Bart –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Schwarz-Bartová, popř. Schwarzová‑Bartová, Štorch-Marien –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Štorch-Marienová, popř. Štorchová‑Marienová.

Podrobněji viz M. Knappová: Naše a cizí příjmení v současné češtině (2. vydání, 2008, s. 84n.).

Víceslovná příjmení psaná bez spojovníku

Příjmení domácího původu

Po sňatku může žena užívat příjmení složené ze společného příjmení po manželovi a svého předchozího příjmení, které se uvádí na druhém místě. Tato složená příjmení se dnes na rozdíl od dřívější praxe zapisují bez spojovníku, psaní se spojovníkem se zachovává jen u dříve vzniklých příjmení tohoto typu: ženich Karel Novák, nevěsta Jana Svobodová –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jana Nováková Svobodová; ženich Martin Černý, nevěsta Petra Hořejší –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Petra Černá Hořejší. Bez spojovníku se píšou i složená mužská příjmení vzniklá přijetím manželčina příjmení: ženich Karel Novák, nevěsta Jana Svobodová –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Karel Svoboda Novák.

Pokud žena složené příjmení psané bez spojovníku zdědí nebo jej po sňatku přijme od manžela, přechylují se obě jeho složky: ženich Karel Novák Svoboda, nevěsta Jana Horáková –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jana Nováková Svobodová.

Cizí příjmení

Mezi cizí víceslovná příjmení psaná bez spojovníku patří zejména španělská příjmení složená z dědičného příjmení po otci a po matce. U ženských příjmení tohoto typu lze v češtině přechylovat buď obě části, nebo pouze druhou: Camila Molina Morejon [kamila molina morechon] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Camila Molinová Morejonová, popř. Molinaová Morejonová nebo Molina Morejonová; Teresa Gonzáles Telles –⁠⁠⁠⁠⁠ Teresa Gonzálesová Tellesová nebo Gonzáles Tellesová.

Obdobně se postupuje i u sňatků cizinců, kteří mají dvojčlenné příjmení, s Češkami, pokud si jako společné zvolí obě složky ženichova příjmení: ženich Claudio Morales Morejon, nevěsta Eva Horáková –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Eva Moralesová Morejonová nebo Morales Morejonová; ženich José Cruz Azares, nevěsta Jana Nováková –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jana Cruzová Azaresová nebo Cruz Azaresová; ženich Steven Flight Edwards, nevěsta Dana Martínková –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Dana Flightová Edwardsová nebo Flight Edwardsová.

Vedle toho lze jako společnou přijmout jen jednu část ženichova složeného příjmení, u španělských jmen ženichovo dědičné příjmení po otci: ženich Alejandro Morales Morejon, nevěsta Eva Dvořáková –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Eva Moralesová.