Slovotvorba – přechylování → Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková)

Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).

Přechylování příjmení, která mají formu podstatného jména a ve výslovnosti jsou zakončena na souhlásku (typ Novák – Nováková)

V této kapitole je popsáno, jakým způsobem se tvoří přechýlené ženské podoby od příjmení s formou podstatného jména, která jsou ve výslovnosti zakončena na souhlásku. Kromě těchto přechýlených podob si žena může podle platného znění matričního zákona zvolit i podobu nepřechýlenou (viz Přechylování příjmení ve veřejné komunikaci).

Domácí i cizí příjmení tohoto typu se přechylují pomocí přípony ‑ová, např. Novák –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Nováková, Kubiš –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kubišová, Týc –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Týcová, Laplace [laplas] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Laplaceová, Münnich –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Münnichová, Solovič –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Solovičová, Kostas –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kostasová atd.

U mnoha cizích a některých domácích příjmení může být obtížné stanovení základu, k němuž se přípona připojuje. Zpravidla zde postupujeme obdobně jako při skloňování těchto jmen, tj. při přechylování vycházíme ze stejného základu (viz Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku). U některých příjmení si konkurují podoby přechýlené od různých variant základu, např. Švec –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ŠvecováŠevcová. V takových případech bývá rozhodující rodinná tradice nositelky příjmení.

Jména, která mají před koncovou souhláskou pohybné ‑e‑, ‑o‑ či ‑a‑

Pohybnou samohlásku (nejčastěji jde o ‑e‑) při přechylování někdy vypouštíme, jindy zachováváme, a to podle obdobných zásad jako při skloňování těchto jmen, viz Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku. Jde o příjmení zakončená na:

‑ek: Štěpánek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Štěpánková, Machek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Machková; Vepřek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ VepřekováVepřková (podle rodinné tradice); Jelinek –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jelinková i Jelineková;

‑el: Havel –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Havlová, Pavel –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Pavlová; Zavřel –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Zavřelová, Chmel –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Chmelová; Schlegel [šlégl] i [šlégel] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Schleglová [šléglová] i Schlegelová [šlégelová] i [šléglová] (u cizinek jen Schlegelová);

‑er: u Češek podle výslovnosti a rodinné tradice Winter [vintr] i [vinter] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Wintrová [vintrová] i Winterová [vinterová] i [vintrová], Wolker [volkr] i [volker] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Wolkrová [volkrová] i Wolkerová [volkerová] i [volkrová], Langer [langr] i [langer] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Langrová [langrová] i Langerová [langerová] i [langrová]; Vinkler [vinkler] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vinklerová; u cizinek Winter –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Winterová, Foster –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Fosterová;

‑ec: Švec –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ŠvecováŠevcová, Kadlec –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kadlecová, řidč. Kadlcová (podle rodinné tradice);

‑eš: Beneš –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Benešová, Mareš –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Marešová; Aleš –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ AlešováAlšová, Dobeš –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ DobešováDobšová, Hrubeš –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ HrubešováHrubšová (podle rodinné tradice);

‑ol, ‑ok, ‑ak: Karol –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ KarlováKarolová, Krušinok –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ KrušinkováKrušinoková, Dubak –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ DubkováDubaková (častější jsou podoby se zachovanou pohybnou samohláskou).

Příjmení zakončená na ‑ius

Polatinštělá příjmení zakončená na ‑ius se v závislosti na rodinné zvyklosti mohou přechylovat buď s vypuštěným, nebo se zachovaným zakončením ‑us: Kramerius –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ KrameriováKrameriusová, Mathesius –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ MathesiováMathesiusová, Pistorius –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ PistoriováPistoriusová.

Příjmení zakončená v písmu a ve výslovnosti rozdílně

Cizí příjmení zakončená na ‑c [k]

Přestože lze při skloňování mužského jména psát ‑k‑ místo ‑c‑ (např. Balzac –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ BalzacaBalzaka), v přechýlených podobách ‑c‑ z důvodu snadnější identifikace výchozího příjmení vždy zachováváme: Balzac –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Balzacová, Chirac –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Chiracová.

Francouzská příjmení zakončená na ‑rd, ‑rt, ‑nd, ‑ns

Ve francouzských příjmeních zakončených v psané podobě na dvě souhlásky, z nichž druhá se nevyslovuje (‑rd, ‑rt, ‑nd, ‑ns), se při přechylování stejně jako při jejich skloňování zachovávají v psané podobě obě koncová souhlásková písmena, ale ve výslovnosti lze druhou souhlásku vypustit: Baillard [bajár] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Baillardová [bajárová] i [bajárdová], Beaufort [bófór] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Beaufortová [bófórová] i [bófórtová], Chateaubriand [šatobriján] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Chateaubriandová [šatobrijánová] i [šatobrijándová], Desmoulins [demulén] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Desmoulinsová [demulénová] i [demulénsová].

Příjmení zakončená na nevyslovované ‑e

U francouzských a anglických příjmení zakončených v písmu na nevyslovované (tzv. němé) ‑e a ve výslovnosti na tvrdou nebo obojetnou souhlásku kromě ‑s se řídíme výslovností. Pokud němé ‑e neovlivňuje výslovnost předcházejících hlásek, lze jej při přechylování v grafice vypustit i ponechat: Barrande [barant] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Barrandová i Barrandeová [barandová], Braque [brak] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Braquová i Braqueová [braková], Peake [pík] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Peaková i Peakeová [píková], Scribe [skrip] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Scribová i Scribeová [skribová]. Jestliže koncové ‑e na výslovnost má vliv, při přechylování se v písmu nevypouští: Drake [drejk] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Drakeová [drejková], White [vajt] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Whiteová [vajtová], Walpole [vólpoul] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Walpoleová [vólpoulová].

Příjmení tohoto typu zakončená ve výslovnosti na měkkou souhlásku nebo ‑s němé ‑e v grafice nevypouštějí: Labiche [labiš] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Labicheová [labišová], Laplace [laplas] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Laplaceová [laplasová], Coleridge [koulrič] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Coleridgeová [koulridžová], Montaigne [monteň] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Montaigneová [monteňová], Budge [bač] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Budgeová [badžová].

Francouzská příjmení zakončená na nevyslovované ‑es

Nevyslovované ‑es ve francouzských příjmeních při přechylování v psané podobě zachováváme: Jammes [žam] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jammesová [žamová].

Příjmení zakončená na nevyslovované ‑i, ‑y

V cizích příjmeních zakončených na nevyslovované ‑i nebo ‑y, které má vliv na výslovnost (např. v maďarštině ‑ly [j], ‑gy [ď], ‑ny [ň], v rumunštině aj. ‑ci [č]), se koncové ‑i/‑y při přechylování zachovává: Arany [araň] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Aranyová [araňová], Nagy [nať] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Nagyová [naďová], Király [kiráj] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Királyová [kirájová], Popovici [popovič] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Popoviciová [popovičová].

Germánská příjmení zakončená na ‑y, ‑i, ‑eu

Také germánská příjmení zakončená na ‑y, ‑i [j] nebo ‑eu [oj] připojují přechylovací příponu k celému základu: Grey [grej] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Greyová, May [máj] i [mej] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mayová, Blei [blaj] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Bleiová, Bleibtreu [blajptroj] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Bleibtreuová.