Za vlastní názvy se považují jména ochranných známek (českých i cizích). Ty jsou udělovány potravinářským, spotřebním a dalším výrobkům či sociálním sítím, např. Eidam, Rama, Blaťácké zlato, Moravanka, Znojemské okurky, Pardubický perník, Coca-Cola, Staropramen, Radegast, Ariel, Jar, Škoda Fabia, Mercedes, Opel Vectra, Facebook, Instagram.

Stejně jako u obchodních jmen (viz Velká písmena –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ organizace (státy, správní oblasti, zastupitelské sbory, ministerstva, školy, divadla apod.)) ne vždy formální podoba ochranných známek odpovídá současným pravopisným zásadám (některé názvy jsou dokonce registrovány s malým počátečním písmenem, u víceslovných jsou někdy psány s velkým písmenem všechny výrazy nebo některé z nich nebo je název zapsán verzálkami). Jejich přesnou pravopisnou (grafickou) podobu lze zjistit v rejstříku ochranných známek. Ta by se měla užívat v textech právní povahy. V ostatních se lze řídit obecnými zásadami a psát velké písmeno jen na začátku: Hermelín, Jar, Facebook. Tato podoba je náležitá však tehdy, kdy má autor skutečně na mysli název ochranné známky. Tak tomu bývá v případě, pokud je před názvem umístěno obecné jméno naznačující druh produktu a název zůstává nesklonný, např. dva sýry (zn.) Hermelín, s mycím prostředkem (zn.) Jar, sociální síť Facebook, na sociální síti Facebook (viz Spojení typu ve městě Olomouc). Ve spojeních jako kup dva hermelíny, luxusní jar na nádobí, tráví spoustu času na facebooku, aktualizoval si svůj profil na instagramu již nejde o název ochranné známky, ale o druhové označení, a proto by se měly tyto výrazy psát s malým písmenem.

Za ochranné známky se považují i jména odrůd rostlin, např. (jablko) Jonathan, Parména zlatá, (hruška) Pařížanka, Muškatelka turecká, (višně) Záhoračka, Morela pozdní, (víno) Ryzlink rýnský, Müller Thurgau. Stejně jako u jiných ochranných známek i jména odrůd se mohou v určitých kontextech chápat jako druhová a měla by se psát s malými písmeny, např. koupili jsme několik jonathanů, objednal si dvě deci frankovky. Jména plemen ochrannými známkami však nejsou, a proto se píšou s malým písmenem: rotvajler, husky, německý ovčák, bílá koza sánská, hucul, lipicán, (ovce) merino, valaška.

S malým písmenem se píšou rostlinné druhy: přeslička rolní, měsíček lékařský atp. Latinské názvy se píšou u prvního slova s velkým písmenem: Equisetum arvense = přeslička rolní, Calendula officinalis = měsíček lékařský. Stejný způsob psaní platí i o názvech živočichů: včela medonosná (lat. Apis mellifera), rys ostrovid (lat. Lynx lynx).

S velkým písmenem se píšou i názvy pokrmů, nápojů, pokud se před ně umístí obecné pojmenování: pizza Margherita, kuře Kung-pao, koktejl Bílá paní, dort Malakov, roštěnka Esterházy (ale dejte nám dvakrát malakov).

Bohužel určit pevnou hranici, kdy jde ještě o vlastní jméno a kdy už o obecné, nelze. Užití velkého/malého písmena závisí na typu textu, kontextu atp. Jestliže se např. v odborném časopisu představuje nový model auta, hodnotí se kvalita vín atp., jde bezesporu o vlastní jména, naproti tomu jestliže jsou v povídce věty: Nezvládl řízení a naboural úplně novou fabii. Objednali si frankovku, pak jde o jména obecná. Obecné pojetí převládá i při užití těchto pojmenování v kuchařských knihách.