Apostrof (neboli odsuvník) je v češtině nejméně užívané interpunkční znaménko. Píše se znakem, který má podobu interpunkční čárky posunuté k hornímu okraji písmen na řádku (’) –⁠⁠ pozor na chybnou záměnu s horní jednoduchou uvozovkou (‘). V některých textech, zejména v poezii, se apostrofem může (avšak nemusí) naznačovat vypuštění hlásky na konci slova, nejčastěji v příčestích činných, např. Jsa zastřelen, bídně pad’. Smuten leh’ si ku pramenu. Apostrof neužíváme u příklonného ‑s, tedy v případech typu žes to viděl, dobřes udělal.

Apostrof se dále někdy užívá při vynechání prvních dvou číslic letopočtu, např. Poslední zlatou medaili jsme získali v létě ’98. Pro texty administrativní povahy je tento způsob zápisu letopočtu nevhodný, podle ČSN 01 6910 se mají uvádět všechny číslice letopočtu (viz Kalendářní datum a místo původu).

Apostrof se vyskytuje zvláště ve slovech a jménech cizího původu, např. hors d’oeuvre, chargé d’affaires, commedia dell’arte, l’art pour l’art, viola d’amour, d’Artagnan, O’Brian.