Ke slovesům být (‚existovat‘) i bít (‚tlouct‘) tvoříme řadu předponových sloves. Rozlišujeme např. dobýt (hrad, úspěch) × dobít (baterii, telefon, kredit, zvíře), nabýt (majetek, vědomosti) × nabít (zbraň, někomu), odbýt (práci, nápadníka) × odbít (poledne), pobýt (nějaký čas někde) × pobít (střechu plechem, nepřátele), přibýt (na váze) × přibít (hřebík), ubýt (na váze) × ubít (draka, čas), vybýt (= zbýt) × vybít (energii, zvěř), zbýt (‚zůstat‘) × zbít (psa).

Pro rozlišení si můžeme pomoci tvary budoucího času: být –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dobude/dobyde × bít –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dobije, nabude/nabyde × nabije, odbude/odbyde × odbije, pobude/pobyde × pobije, přibude/přibyde × přibije, ubude/ubyde × ubije, vybude/vybyde × vybije, zbude/zbyde × zbije. Tvary s ‑y‑ hodnotíme jako hovorové; ve stylově vyšších projevech dáváme přednost tvarům s ‑u‑.

Slovesa pozbýt a vydobýt píšeme jen s ‑ý‑; slovesa obít, podbít, probít, přebít, přizabít, rozbít, sbít, vbít, zabít píšeme pouze s ‑í‑.

Dobýt a dobít

Sloveso dobýt má význam ‚získat něco s vynaložením určitého úsilí, nebo i násilí a nátlaku‘: dobýt vítězství, dobýt pohledávku, dobýt hrad. Odtud je odvozeno i podstatné jméno dobyvatel. Úsilí musíme vynaložit i při vykopávání a vyzvedávání předmětů ze země, proto píšeme dobýt/dobývat uhlí, dobýt pařez.

Sloveso dobít znamená ‚utlouct, usmrtit‘ (lovec dobil poraněné zvíře), ‚přestat tlouct‘ (její srdce dobilo dnes ráno), popřípadě ‚doplnit elektrický náboj nebo jiný potenciál‘ (dobít baterii u auta, platební kartu lze kdykoli dobít, potřebuji rychle dobít mobil, dobít si kredit).

Nabýt a nabít

Nabýt znamená ‚získat, dosáhnout, stát se majitelem‘. Můžeme nabýt jmění, určitého postavení v zaměstnání, sebedůvěry, dojmu, síly; zákony nabyly účinnosti. Nabýt rovněž znamená ‚zvětšit svůj objem, narůst‘: těsto při pečení značně nabylo.

Sloveso nabít znamená ‚natlouct, dát bití‘ (nabít zlobivému dítěti), ale také ‚zarazit něco někam‘ nebo ‚napěchovat něco, doplnit nějakým prostředkem k dalšímu použití‘, např. nabít hřebík do trámu, nabít zbraň, akumulátor, notebook, telefon. V expresivním vyjadřování se často používá sloveso nabít ve smyslu ‚velmi naplnit něčím, napěchovat, vtěsnat, naplnit až k prasknutí, po okraj‘: ve vlaku bylo nabito, vrátili se z výletu nabiti dojmy, film je nabitý dramatickými scénami, tento týden mám nabitý.

Odbýt a odbít

Sloveso odbýt může mít několik významů: ‚provedením nebo absolvováním se zhostit, zbavit‘ (obřad se odbyl dopoledne, odbýt si trest); ‚ledabyle provést‘ (je schopen odbýt každou práci); ‚ledabyle se o někoho postarat‘ (nemůžeš se jen tak odbýt); ‚odmítnout, odmrštit‘ (nedej se odbýt, uměla odbýt každého nápadníka).

Odbít má významy ‚odtlouct, údery oznámit čas‘ (stačila už odbít půlnoc, dvanáctá odbila) nebo ve sportu ‚odrazit míč rukou nebo rukama‘ (odbití obouruč spodem).

Pobýt a pobít

Pobýt má význam ‚zdržet se, zůstat, pozdržet se‘ (pobyl rok v cizině, ten si tam pobyl).

Pobít znamená ‚přibitím opatřit povrch nějakým předmětem‘ (pobít střechu plechem, cep pobitý hřeby) nebo ‚hromadně zabít‘ (chtějí nás všechny pobít, nařídili pobít dobytek).

Přibýt a přibít

Přibýt znamená ‚připojením zvětšit počet, přistoupit‘ (přibyli další zájemci, zase přibyla práce) nebo ‚zvětšit svůj rozměr, přibrat‘ (přibyl na váze). Význam ‚přijet, přicestovat‘ (vyslanci přibyli do města) je dnes již pociťován jako knižní.

Přibít má význam ‚připevnit zatlučením hřebíku‘ (latě je třeba dobře přibít); užívá se i v přeneseném významu: dokázal přibít diváky k sedadlu.

Ubýt a ubít

Sloveso ubýt má význam ‚přestat být součástí něčeho‘: v nemocnici by mělo ubýt sto lůžek; dále ‚zhubnout, ubrat na váze‘: ubyl pět kilogramů; ‚zmenšit se‘: ubyly starosti.

Ubít znamená ‚bitím, ranami usmrtit, umlátit, utlouct‘: ubít hada; v expresivních projevech ‚potlačit‘ (ubil jeho zájem, ubil ho argumenty), popř. ‚promarnit, zmařit‘: jen ubíjí čas, ubil svůj talent.

Vybýt a vybít

Sloveso vybýt má význam ‚zbýt, zůstat, přebývat‘: vybyly mu nějaké peníze, na to už mi nevybyl čas.

Vybít má několik významů: 1. postupně, úplně pobít: vybít dobytek, 2. nárazy poškodit, rozbít, vytlouct: kroupy vybily okna, vybít hospodu, 3. dát volný průchod, vyčerpat, spotřebovat: vybít si vztek, vybít přebytečnou energii, 4. zbavit elektrického náboje: akumulátor je vybitý, 5. vyřadit zásahem míče: během chvíle vybila všechny soupeřky.

Zbýt a zbít

Zbýt znamená ‚zůstat jako poslední část nějakého celku, množství‘ nebo ‚zůstat jako pokračování něčeho‘: zbyl tu poslední kousek koláče, zbyly po něm dluhy. Pozbýt znamená ‚ztratit, přijít o něco‘.

Zbít znamená ‚důkladně nabít, ztlouct, zmlátit‘: neurvale ho zbili. Jiné je sbít (‚přitlouct k sobě‘) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ viz Psaní předpon s(e)‑, z(e)‑.

Zabít čas

S předponou za‑ se dnes pojí pouze sloveso bít. Zabít můžeme zvíře nebo i člověka, zabít znamená rovněž ‚zarazit, zatlouct‘: zabít kůl do země. Také v přeneseném vyjádření zabít čas, zabít dlouhou chvíli píšeme ‑í‑ (říkáme zabije čas, dlouhou chvíli).

Sloveso zabýt, které SSČ nezachycuje a SSJČ hodnotí jako zastaralé a knižní, znamená 1. zapomenout (nemohl mu té pohany zabýti), 2. na chvíli nastat (Franckovi zabylo zle), 3. (nářečně) zaměstnat, zaneprázdnit (však nás to tak nezabyde).

Rozbít stan

Sloveso rozbít má –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vedle běžně užívaných významů ‚zničit, opotřebováním poškodit, zmařit, pádem zbavit celistvosti‘ apod. –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ v poněkud knižních ustálených spojeních rozbít tábor, rozbít stan též význam ‚vystavět, postavit, zřídit‘: Respekt před kordony policistů donutil včera technaře připravené tady rozbít tábor stáhnout se do sousedních vesnic. U jezera rozbily stany tisíce turistů.