Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Psaní slov s první částí radio-

V češtině užíváme několik podstatných jmen s odlišným významem, která mají základ v latinském výrazu radius s významem ‚paprsek‘.

Rádius znamená poloměr, dosah působnosti (akční rádius) a rovněž kost vřetenní; radium je radioaktivní prvek; rádio je hovorové synonymum pro rozhlas (jako hromadný sdělovací prostředek) i rozhlasový přijímač.

Odvozená přídavná jména mají v písmu kvantitu stejnou jako výchozí substantiva: rádiusový (k rádius), radiový (k radium), rádiový (k rádio). Výrazy radiovýrádiový mají shodnou výslovnost s [á], v mluveném projevu je tedy bez kontextu nerozlišíme.

První část složených slov radio- píšeme i vyslovujeme krátce bez ohledu na to, zda ve složenině vyjadřuje význam: 1. týkající se paprsků, záření při jaderné reakci, radioaktivní, radiový (radioastronomie, radiodiagnostika, radiofarmakum, radiogeologie, radioizotop, radiokobalt, radioléčba, radionuklid, radioterapie), 2. týkající se rádiových elektromagnetických vln, rádiový (radiobudík, radioecho, radioelektronika, radiofonie, radioimpulz, radiomagnetofon, radioklub, radiokomunikace, radiolokace, radiomost, radiosonda, radiosoučástka, radiožurnál), 3. týkající se kosti vřetenní (radiokarpální, radioulnární).