Transkripce a transliterace → Transkripce z běloruské cyrilice

Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).

Transkripce z běloruské cyrilice

Hranaté závorky [ ] značí českou výslovnost běloruských výrazů. O transliteraci, transkripci a transkripčních tabulkách v Internetové jazykové příručce viz Transkripce a transliterace z cyrilských abeced –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ obecné poučení.

Tabulka uvádí příklady transkripcí běloruských slov, především vlastních jmen. Pro některá, zejména známější zeměpisná jména se však v češtině místo transkripce používají tzv. exonyma, např. české exonymum Borisov místo transkripce Barysaў (Барысаў), Hrodno místo Hrodna (Гродна), MogilevMohilev místo Mahiljoў (Магілёў), Polesí místo Palesse (Палессе), Pripjať místo Prypjac (Прыпяць), Vitebsk místo Vicebsk (Віцебск). Česká exonyma jsou uvedena ve slovníkové části Internetové jazykové příručky.

číslo řádkucyrilský znakpřepis znaku do češtinypříklady
1 А а
А а
A a Ашмяны –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ašmjany, Аляксандр –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Aljaksandr, Аксана –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Aksana, Баранавічы –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Baranavičy
2 Б б
Б б
B b Брэст –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Brest, Бабруйск –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Babrujsk
3 В в
В в
V v Віцебск –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vicebsk, Івацэвічы –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ivacevičy
4 Г г
Г г
H h Гомель –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Homel, Георгій –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Heorhij, Салігорск –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Salihorsk
4a Ґ ґ
Ґ ґ
G g ґанак –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ganak, ґузік –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ guzik, ґвалт –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ gvalt
5 Д д
Д д
D d Давыд –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Davyd, Гарадок –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Haradok, Дуброўна –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ DubroŭnaDubrouna, гарады –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ harady, Адэлаіда –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Adelajida
5a Дж дж
Дж дж
Dž dž гараджан –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ haradžan, дождж –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ doždž
5b Дз дз
Дз дз
Dz dz Дзмітрый –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Dzmitryj, Маладзечна –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Maladzečna, Вадзім –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vadzim, Генадзь –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Henadz, суддзя –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ suddzja
6 Е е
Е е
Je je na začátku slova: Ельск –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jelsk, Ева –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jeva
po samohláskovém písmenu a ў: Круглае –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kruhlaje, умееш –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ umеješuměješ, сёе‑тое –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sjoje-toje, ліеш –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ liješ, дурное –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ durnoje, пачуеш –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pačuješ, Заслаўе –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ZaslaŭjeZaslauje, Іўе –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ IŭjeIuje, прыехаць –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pryjechac, хварэе –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ chvareje, плюеш –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pljuješ, смяецца –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ smjajecca
po měkkém znaku (ь): льеш –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ lješ
po apostrofu: б'еш –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bješ
Ě ě po н „měkčí“ v ně: Вянера –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vjaněra, Лукашанец –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Lukašaněc
po нн „měkčí“ v ňn [ňň]: навучанне –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ navučaňně [navučaňňe], сумленне –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sumleňně [sumleňňe]
po б, в, м, п lze ve slovech, která je možné spojit s domácími výrazy s ě, přepisovat i jako ě: Беларусь –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ BelarusBělarus (Bělorusko), ale jen рубель –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rubel (rubl), бессмяротны –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bessmjarotny (bezesmrtný, tj. nesmrtelný), Вера –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ VeraVěra (Věra), ale jen верхні –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ verchni [verchňi] (vrchní), версія –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ versija (verze), Варфаламей –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ VarfalamejVarfalaměj (Bartoloměj), нязменны –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ňazmennyňazměnny (změna), ale jen менш –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ menš (méně), замежны –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zamežny (mez), цярпець –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ cjarpeccjarpěc (trpět), ale jen пераклад –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ peraklad (překlad), Петрыкаў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ PetrykaŭPetrykau (Petr)
E e po ostatních souhláskových písmenech (kromě н): Герасім –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Herasim, надзея –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ nadzeja, земляробство –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zemljarobstvo, Алеся –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Alesja, Валерый –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Valeryj, Глеб –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Hleb, Арсеній –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Arsenij [arseňij], сем'я –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ semja, шляхецкі –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ šljachecki, мысліцель –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ myslicel
7 Ё ё
Ё ё
Jo jo na začátku slova: ён –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ jon
po samohláskovém písmenu a ў: раён –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rajon, кіёск –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kijosk, Зуёнак –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Zujonak, салаўём –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ salaŭjomsalaujom, радыё –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ radyjo, плюём –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pljujom, смяёмся –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ smjajomsja, няёмкасць –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ňajomkasc
po měkkém znaku: мільён –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ miljon
po apostrofu: сур'ёзны –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ surjozny, б'ём –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bjom
po souhláskovém písmenu (kromě н): Магілёў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ MahiljoŭMahiljou, Мёры –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mjory, Фёдар –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Fjodar, Белаазёрск –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ BelaazjorskBělaazjorsk, Арцём –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Arcjom
O o po н „měkčí v ň: анёл –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ aňol
po нн „měkčí“ v ňň: свіннёю –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sviňňoju
8 Ж ж
Ж ж
Ž ž Жлобін –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Žlobin, Валожын –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Valožyn, падарожжа –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ padarožža
9 З з
З з
Z z Зося –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Zosja, Бяроза –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Bjaroza, ззовні –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zzovni [zzovňi]
10 І і
І і
I i Іван –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ivan, Лідзія –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Lidzija, Крысціна–⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kryscina
měkčí ve výslovnosti předchozí n: Дзяніс –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Dzjanis [dzjaňis], Леанід –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Leanid [leaňit]
Ji ji po samohláskovém písmeni a ў: краіна –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ krajina, падзеі –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ padzeji, паэзіі –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paeziji, героі –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ heroji, руіны –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rujiny, здароўі –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zdaroŭjizdarouji, гісторыі –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ historyji, ідэі –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ideji, сюіта –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sjujita, змяі –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zmjaji
po měkkém znaku (ь): Ільінскі –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Iljinski
po apostrofu: Мар'іна Горка –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Marjina Horka
11 Й й
Й й
J j Вілейка –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vilejka, Мікалай –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mikalaj, Сяргей –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sjarhej
12 К к
К к
K k Клецк –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kleck, Горкі –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Horki
13 Л л
Л л
L l Ліда –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Lida, Віталій –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vitalij, Наталля –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Natallja, Улляна –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ulljana
14 М м
М м
M m Мінск –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Minsk, Раман –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Raman
15 Н н
Н н
N n Наваполацк –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Navapolack, Анэта –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Aneta, Пружаны –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Pružany, Сянно –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sjanno, Гануся –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Hanusja
před е, і: Каменец –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kameněc, Лунінец –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Luniněc [luňiňec]
Ň ň před ё, ю, я: натхнёны –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ natchňony, Анюта –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Aňuta, Нясвіж –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ňasviž
před měkkým znakem (ь): Смаргонь –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Smarhoň
před нё, ню, ня: свіннёй –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sviňňoj, свінню –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sviňňu, свіння –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sviňňa
před не, ні se „měkčí“ v ňně, ňni: нараджэнне –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ naradžeňně [naradžeňňe], свінні –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sviňni [sviňňi]
16 О о
О о
O o Орша –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Orša, Мірон –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Miron
17 П п
П п
P p Пінск –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Pinsk, Сцяпан –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Scjapan
18 Р р
Р р
R r Рэчыца –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Rečyca, Варвара –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Varvara
19 С с
С с
S s Слуцк –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sluck, Алеся –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Alesja, Палессе –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Palesse
20 Т т
Т т
T t Талачын –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Talačyn, Столін –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Stolin, Тураў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Turaŭ i Turau, Масты –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Masty, Тэкля –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Teklja
21 У у
У у
U u Узда –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Uzda, Уладзімер –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Uladzimer, Чавусы –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Čavusy
22 Ў ў
Ў ў
Ŭ ŭ | U u

viz poznámka 1

ўсё (viz poznámka 2) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ŭsjousjo, Яўгеній –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ JaŭhenijJauhenij [jauheňij], Ваўкавыск –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ VaŭkavyskVaukavysk, Слаўгарад –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ SlaŭharadSlauharad, Вітаўт –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ VitaŭtVitaut, Лаўрэнцій –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ LaŭrencijLaurencij, Барысаў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ BarysaŭBarysau, Уладзіслаў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ UladzislaŭUladzislau
23 Ф ф
Ф ф
F f Францішак –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Francišak, Цімафей –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Cimafej, Соф'я –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Sofja
24 Х х
Х х
Ch ch Хойнікі –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Chojniki [chojňiki], Міхаіл –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Michail
25 Ц ц
Ц ц
C c Ціхан –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Cichan, Таццяна –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Taccjana, Аўдоцця –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ AŭdoccjaAudoccja
26 Ч ч
Ч ч
Č č Чачэрск –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Čačersk, Шчучын –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ščučyn, аблічча –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ abličča
27 Ш ш
Ш ш
Š š Шклоў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ŠkloŭŠklou, Добруш –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Dobruš
28 Ы ы
Ы ы
Y y Мазыр –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mazyr, Докшыцы –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Dokšycy, Барыс –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Barys
29 Ь ь
Ь ь
vynechává se: Васіль –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Vasil, Скідзель –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Skidzel, колькасць –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kolkasc
po н „měkčí“ v ň: Барань –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Baraň, Смаргонь –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Smarhoň
30 Э э
Э э
E e Эдуард –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Eduard, Андрэй –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Andrej, Чэрыкаў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ČerykaŭČerykau, жэрабя –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ žerabja, шэсць –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ šesc, студэнт –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ student, тэатр –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ teatr, інтэрнэт –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ internet
31 Ю ю
Ю ю
Ju ju na začátku slova: Юрый –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Juryj
po samohláskovém písmenu a ў: саюз –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sajuz, умеючы –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ umejučyumějučy, маёю –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ majoju, ліючы –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ lijučy, рукою –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rukoju, цалую –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ caluju, любоўю –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ljuboŭjuljubouju, шыюць –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ šyjuc, ідэю –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ideju, плюю –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pljuju, з'яўляюцца –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zjaŭljajuccazjauljajucca
po souhláskovém písmenu (kromě н): Людміла –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ljudmila, Касцюковічы –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kascjukovičy
po měkkém znaku (ь): лью –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ lju
po apostrofu: б'ю –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bju
U u po н „měkčí“ v ňu: панюхаць –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paňuchac, Танюся –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Taňusja
po нн „měkčí“ v ňňu: восенню –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ voseňňu
32 Я я
Я я
Ja ja na začátku slova: Ян –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jan
po samohláskovém písmenu a ў: святая –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ svjataja, Дарафея –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Darafeja, Юлія –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Julija, стоячы –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ stojačy, статуя –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ statuja, здароўя –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zdaroŭjazdarouja, Марыя –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Maryja, галерэя –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ halereja, плюяце –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pljujace, заходняя –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ zachodňaja
po souhláskovém písmenu (kromě н): Дзятлава –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Dzjatlava, Валянцінa –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Valjancina, Вячаслаў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ VjačaslaŭVjačaslau, Кацярына –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Kacjaryna
po měkkém znaku (ь): Ілья –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Ilja, Емяльян –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jemjaljan
po apostrofu: б'яце –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bjace
A a po н „měkčí“ v ňa: Венядзікт –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Veňadzikt
po нн „měkčí“ v ňňa: Ефрасіння –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Jefrasiňňa, сягоння –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sjahoňňa
33 '
'
vynechává se: Дар'я –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Darja
vynechává se a mezi д, т, не, ё, і, ю, я zabraňuje „měkčení“ v ď, ť, ň: ад'ехаць –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ adjechac, пад'ём –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ padjom, ад'ютант –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ adjutant, ад'язджаць –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ adjazdžac, пост'югаслаўскі –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ postjuhaslaŭskipostjuhaslauski, шмат'ярусны –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ šmatjarusny, ін'екцыя –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ injekcyja, кан'юнктура –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kanjunktura

Poznámky k tabulce

1 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Pravidla českého pravopisu doporučují Ў ў transkribovat na začátku a uprostřed slova jako U u a na konci slova jako V v (např. Барысаў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Barysav, Уладзіслаў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Uladzislav). Po vzoru transliterace běloruštiny doporučujeme transkribovat Ў ў jako Ŭ ŭ nebo U u, a to ve všech případech (více viz Transkripce Ў ў na konci slova a skloňování vzniklých jmen v českém textu).

2 –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Podoba ўсё se vyskytuje pouze po slově, které končí na samohláskové písmeno. Po slovech zakončených na souhláskové písmeno, na začátku věty a po interpunkčních znaménkách se píše усё –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ usjo; srov. пачынаецца ўсё з любві × усё пачынаецца з любві, нам усё роўна.

  

Transkripce Ў ў na konci slova a skloňování vzniklých jmen v českém textu

Pravidla českého pravopisu doporučují Ў ў na konci slova přepisovat jako V v, tj. Магілёў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mahiljov, Барысаў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Barysav, Уладзіслаў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Uladzislav. Takový přepis usnadňuje ohýbání slova v českém textu a vede ke shodě s běloruskou výslovností v nepřímých pádech, např. да Магілёва –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ da Mahiljova (‚do Mahiljova‘), neodpovídá však výslovnosti prvního pádu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ běloruskému Магілёў výslovností odpovídá MahiljoŭMahiljou, ne Mahiljov. Z toho důvodu doporučujeme koncové Ў ў přepisovat ve všech případech jako Ŭ ŭ nebo U u. Docílí se tak shody s běloruskou výslovností prvního pádu (Магілёў –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Mahiljoŭ i Mahiljou). Vzniklý přepis lze v českém textu skloňovat podle pravidel češtiny (do Mahiljoŭa Mahiljoua) nebo lze používat skloňování slova transkribované z běloruštiny (да Магілёваdo Mahiljova), což je nejlepší řešení.

Pravidla českého pravopisu a transkripce skupin де, те, дё, тё а дя, тя

Transkripční tabulka pro běloruštinu v Pravidlech českého pravopisu (PČP) obsahuje pravidla pro přepis dvojic písmen де, те, дё, тё а дя, тя, které se v běloruštině nevyskytují, a proto je v této příručce neuvádíme. Palatalizované d [dʲ] a palatalizované t [tʲ] se v běloruštině změnilo v palatalizované dz [d͡ʒʲ] a c [t͡sʲ] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ srov. např. ruské девять, десять –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ vjať, sjať × běloruské дзевяць, дзесяць –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dzevjac, dzesjac (‚devět, deset‘). V běloruském pravopise se tak písmena Д дТ т ve spojení s „měkčícími“ samohláskovými písmeny е, ё, і, ю, я ani ve spojení s měkkým znakem ь nevyskytují. Místo nich má běloruština kombinace Дз дз + е, ё, і, ю, я, ьЦ ц + е, ё, і, ю, я, ь. Při výslovnostní adaptaci běloruských slov do češtiny se měkkost běloruských souhlásek projeví pouze u souhlásek [nʲ] > [ň] a písmen н > ň (ňa, ně, ni [ňi], ňo, ňu), na rozdíl od ukrajinštiny a ruštiny, kde kromě н > ň měkčí i д > ď a т > ť. 

Pokud při transkripci běloruštiny narazíte na skupiny znaků де, те, дё, тё а дя, тя, může jít o výraz z jiných jazyků používajících cyrilskou abecedu. Pokuste se zjistit, z kterého jazyka slovo pochází, a použít odpovídající transkripční tabulku.