Větná stavba → Slovesné a jmenné vazby

Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).

Slovesné a jmenné vazby

Být tomu rád, být za to rád

V češtině se užívá jednak vazba být tomu rád, jednak nověji vazba být za to rád. Ta vznikla pravděpodobně vlivem jazykové analogie ze spojení být za to vděčný. Data z ČNK ukazují, že předložková vazba výrazně převažuje v psaných i mluvených komunikátech, a naznačují, že bezpředložkovou vazbu mohou někteří uživatelé jazyka vnímat jako zastarávající či knižní. V současnosti hodnotíme obě vazby jako správné.

Díky něčemu

Sekundární předložka díky má pozitivní význam –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ díky vzdáváme obvykle za něco, co považujeme za žádoucí. Slovo díky se proto v předložkových spojeních typu zkoušku jsem složil jen díky tvé pomoci původně užívalo jen pro skutečnosti žádoucí, přínosné či chtěné: Díky Petrovu orientačnímu smyslu se z lesa nakonec dostali. Naše služba získala díky tvému zářnému příkladu ohromné renomé. Pilota zříceného letounu se podařilo najít díky ohni, který rozdělal.

Nejpozději od 50. let 20. století se však předložkové díky začalo užívat i v kontextech, kde se do té doby užívaly výlučně předložky kvůlivinou, tj. ve větách s uvedením skutečností zcela nežádoucích: Úřad práce hledá uplatnění pro lidi, kteří přišli o práci díky povodním. Při jednom pokusu jsem díky ohni přišel o řasy, obočí a část vlasů. Tehdejší letní olympiáda vstoupila do dějin díky vraždě jedenácti izraelských atletů. Dnes je zřejmé, že se předložka díky už v očích některých uživatelů češtiny významově vyprázdnila a ti takováto spojení vnímají jako zcela neutrální, a není proto nutné se jim za každou cenu vyhýbat. Je nicméně nutno počítat s tím, že pro řadu jiných uživatelů je užití předložky díky v negativních kontextech stále nepřijatelné nebo přinejmenším rušivé. Pokud si tedy nejsme jisti, že čtenáři či posluchači díky v negativním kontextu nebude vadit, doporučujeme použít komunikačně bezpečnější formulaci s předložkami kvůli, vinou nebo zcela jinou konstrukci, např. Úřad práce hledá uplatnění pro lidi, kteří přišli o práci kvůli povodním / vinou povodní. Úřad práce hledá uplatnění pro lidi, které povodeň připravila o práci.

Diskutovat něco / o něčem / nad něčím, zmínit něco, zmínit se o něčem

Vazby diskutovat něcozmínit něco mají řadu společných rysů: užívají se v současné češtině poměrně často, uživatelé jazyka jim věnují značnou pozornost a obvykle je hodnotí jako pokleslý novotvar, a to na pozadí běžnějších synonymních spojení diskutovat o něčem, zmínit se o něčem. Řada mluvčích přičítá užívání typů diskutovat něcozmínit něco „nežádoucímu, zhoubnému“ vlivu angličtiny.

Obě vazby jsou však zaznamenány už v PSJČ, který vycházel v letech 1935–⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠1957. Nejde tedy o novotvar, spíše se uvedené vazby vracejí do užívání. Zamýšlíme‑li se nad příčinou rozšiřování těchto vazeb v běžně mluveném jazyce, nemůžeme sice angličtinu zcela vyloučit, lze však uvažovat také o analogii s jinými „řečovými“ slovesy, která se vážou s předmětem ve 4. p. (srov. říci/povědět/sdělit/oznámit něco). V úvahu je třeba vzít také fakt, že bezpředložkový 4. p. jako pád předmětu je v češtině již dlouho velmi progresivní a vítězí nad jinými vazbami (obzvláště vazbami s 2. p.). Spojení typu: poslanci problém diskutovali v parlamentu, zmínit palčivý problém, zmínil jména kandidátů tedy nepovažujeme za chyby ani za závadné anglicismy.

Za přijatelnou považujeme i novější vazbu diskutovat nad něčím (vláda diskutovala nad zavedením přísnějších pravidel), kterou zaznamenává valenční slovník Vallex. Ta se však ve srovnání s výše uvedenými vazbami slovesa diskutovat objevuje méně často, a navíc může na rozdíl od nich vyjadřovat i místní určení: diskutovali nad šálkem čaje (o její nejnovější knize).

Hlasovat něco / o něčem, prohlasovat něco

Vazba se 4. p. se nověji šíří i u slovesa hlasovat: hlasovat zákon v této podobě nelze, nyní bychom hlasovali návrh B31 apod. Má však spíše slangovou, profesní povahu. Pro spisovné projevy doporučujeme kodifikovanou vazbu se 6. p.: hlasovat o zákonu/návrhu. Poměrně časté je dnes v profesní mluvě politiků a druhotně též v publicistice předponové prohlasovat (něco), např. poslanci prohlasovali změnu zákona.

Chránit, ochrana proti něčemu / před něčím / od něčeho

Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení uvádí u slovesa chránit a podstatného jména ochrana vazbu s předložkou proti (chránit proti rakovině, ochrana proti chladu) i s předložkou před (chránit před deštěm, ochrana před povodněmi). Ve valenčním slovníku Vallex je navíc zaznamenána vazba s předložkou od, ta se však v úzu vyskytuje jen okrajově (chránit od všeho zlého, ochrana od komárů), a proto její užití považujeme za méně vhodné.

Informace o čem / k čemu 

Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení se může podstatné jméno informace pojit jak s předložkou o (informace o stavu řeky), tak s předložkou k (informace k případu). Obě hodnotíme jako náležité, v současnosti je frekventovanější předložka o.

Je to o tom

Vazby typu je to o tom, že…; umění je hlavně o komunikaci apod. se rozšířily v posledních několika letech, módní jsou zejména v publicistickém stylu. Význam ustálené konstrukce být o něčem je prakticky bezbřehý, tj. ‚cokoli by mohlo být o čemkoli‘, pro významovou šíři nelze ani přesně vymezit, kterým vazbám konkuruje, protože např. spojení život je o práci a zábavě může odpovídat různým vyjádřením, jako např. v životě je třeba (hlavně) pracovat a bavit se, (hlavní) náplní života jsou práce a zábava, nic než zábava a práce v životě není důležité apod. Tuto vazbu nepovažujeme za nesprávnou, neměla by se však nadužívat, tj. užívat vždy a za každou cenu. Než vazbu je to o tom použijeme, je třeba pečlivě zhodnotit komunikační situaci.

Obchod(ovat) (s) něčím, obchodovat něco, obchod něčeho

U slovesa obchodovat a u podstatného jména obchod je v současné češtině běžná vazba s předložkou s: obchodovat s pečivem, obchod s pečivem. Naproti tomu bezpředložková vazba obchodovat pečivem, obchod pečivem, kterou taktéž nelze hodnotit jako chybnou, se z užívání vytrácí, a proto může na dnešní uživatele jazyka působit archaicky až nestandardně. Podoby s předložkou s jsou vývojově starší, pocházejí z dob podomního obchodu, kdy obchodníci docházeli se zbožím za svými zákazníky. Pro burzovní transakce, transakce s cennými papíry a nehmotnými komoditami apod. lze u slovesa obchodovat užít také vazbu se 4. p. bez předložky, např. obchodovat akcie na burze, obchodovat opce / dluhopisy / cenné papíry apod. Vazbu podstatného jména obchod s 2. p. (obchod papíru, obchod zeleniny) nedoporučujeme.

Specializovat se na něco / v něčem, specialista na něco / pro něco / v něčem

Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení se sloveso specializovat se může pojit s předložkami na/pro/v, v praxi se však užívá běžně jen vazba s předložkou na (specializovala se na dopravu) a řídce s předložkou v (specializuje se v oboru psychiatrie). Vazba s předložkou pro se vůbec nevyskytuje, a proto ji nedoporučujeme. Naproti tomu podstatné jméno specialista se pojí se všemi třemi uvedenými předložkami, přičemž nejfrekventovanější je vazba s předložkou na a nejméně frekventovaná je vazba s předložkou pro.

Užít (si), použít, využít co/čeho

Podle Slovníku slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení mohou mít slovesa užít (si), použít, využít dvě vazby: užít (si), použít, využít něco/něčeho, např. užít vhodný program / užít vhodného programu, užít si dovolenou / užít si dovolené, použít tuto možnost / použít této možnosti, využít nabízené slevy / využít nabízených slev. Vazba se 4. p. je frekventovanější a je obvyklejší ve spojení s podstatnými jmény konkrétními, např. užít nový materiál, užít si snídani, použít výkladový slovník, využít vybrané peníze. Vazba se 2. p. může být některými uživateli jazyka hodnocena jako stylově vyšší, případně zastarávající či zastaralá.

Viz co

Jelikož je viz jedním z tvarů rozkazovacího způsobu slovesa vidět, pojí se s tvary ve 4. p. (viz stranu 22, viz závěrečnou kapitolu; viz Rozkazovací způsob 4. slovesné třídy (leč –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ léči)). Pro mnohé uživatele jazyka je však souvislost se slovesem vidět již zastřená, viz nabývá povahy částice, a proto se prosadila (a v praxi dnes dokonce převažuje) vazba s 1. p. (viz strana 22, viz závěrečná kapitola). Obě vazby hodnotíme jako správné. 

Vyučovat, učit se co/čemu

Současná čeština dává přednost spojením vyučovat matematiku, učit se matematiku před spojeními vyučovat matematice, učit se matematice. Spojení se 3. p. (vyučovat matematice, učit se matematice) hodnotí Slovník slovesných, substantivních a adjektivních vazeb a spojení jako knižní. Je tedy spíše příznakem vyššího stylu či prostředkem historizující stylizace textu.