Názvy ve formě podstatného jména

Zeměpisné názvy mužského rodu zakončené ve výslovnosti na samohlásku jsou spíše řídké. Většinou se jedná o jména cizí, která jsou zakončena v grafické podobě na souhláskové písmeno. Podle tohoto souhláskového písmene se pak dané jméno řadí k příslušnému vzoru: Douarnenez [duarnene], Hérault [éro], Beynat [bena], Montargis [montarži], Güstrow [gistró] –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ 2. p. Douarnenezu [duarnenezu], Héraultu [éroltu], Beynatu [benatu], Montargisu [montaržisu], Güstrowa [gistrova]. Některá z nich můžeme ponechat i nesklonná a řadit je ke střednímu rodu, viz Zeměpisná jména středního rodu (záleží zejména na tom, jak se dané zeměpisné jméno v češtině vžije, je třeba počítat i s kolísáním).

Názvy ve formě přídavného jména

České názvy typu Slaný, Luzný, Ostrý se skloňují podle adjektivního vzoru „mladý“: 2. p. Slaného, Luzného, Ostrého.