Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Skloňování jmen středního rodu podle vzoru „město“ – 2. p. mn. č.

Střídání samohlásky v základu slova

Ke střídání (krácení) samohlásky uvnitř slovního základu dochází ve 2. p. mn. č. pouze u několika podstatných jmen: dílo –⁠ děl, jádro –⁠ jader, jméno –⁠ jmen, játra –⁠ jater, péro/pero –⁠ per, záda –⁠ zad. Podstatné jméno léto (ve významu ‚roky‘) má i v dalších pádech mn. č. tvary: letůmlétům, letechlétech, letyléty.

Vkladné ‑e‑

Vkladné ‑e‑ pro usnadnění výslovnosti je pravidelné u jednoslabičných slov a slov se dvěma (třemi) souhláskami před koncovkou ‑o.

Jednoslabičná podstatná jména

Vkladné ‑e‑ je pravidelné u jednoslabičných jmen: clo –⁠ cel, dno –⁠ den, jho –⁠ jeh, sklo –⁠ skel, zlo –⁠ zel.

Jména s dvěma (třemi) souhláskami před koncovým ‑o

Vkladné ‑e‑ bývá obvyklé u podstatných jmen, která mají před ‑o dvě (tři) souhlásky; jsou to jména se zakončením:

‑stvo: božstvo –⁠ božstev, bratrstvo –⁠ bratrstev, členstvo –⁠ členstev, družstvo –⁠ družstev, horstvo –⁠ horstev, lidstvo –⁠ lidstev, loďstvo –⁠ loďstev, mužstvo –⁠ mužstev, obecenstvo –⁠ obecenstev, představenstvo –⁠ představenstev, včelstvo –⁠ včelstev, vodstvo –⁠ vodstev, zastupitelstvo –⁠ zastupitelstev,

‑dlo: bělidlo –⁠ bělidel, čerpadlo –⁠ čerpadel, divadlo –⁠ divadel, držadlo –⁠ držadel, chapadlo –⁠ chapadel, jídlo –⁠ jídel, kormidlo –⁠ kormidel, křídlo –⁠ křídel, kyvadlo –⁠ kyvadel, lákadlo –⁠ lákadel, lepidlo –⁠ lepidel, měřidlo –⁠ měřidel, mořidlo –⁠ mořidel, mýdlo –⁠ mýdel, návěstidlo –⁠ návěstidel, opěradlo –⁠ opěradel, páčidlo –⁠ páčidel, plavidlo –⁠ plavidel, pravidlo –⁠ pravidel, rydlo –⁠ rydel, ředidlo –⁠ ředidel, říkadlo –⁠ říkadel, švihadlo –⁠ švihadel, vřídlo –⁠ vřídel, žihadlo –⁠ žihadel,

‑tko: držátko –⁠ držátek, chrastítko –⁠ chrastítek, klekátko –⁠ klekátek, krmítko –⁠ krmítek, kružítko –⁠ kružítek, lízátko –⁠ lízátek, měřítko –⁠ měřítek, ořezávátko –⁠ ořezávátek, pravítko –⁠ pravítek, razítko –⁠ razítek, tlačítko –⁠ tlačítek, ukazovátko –⁠ ukazovátek, děťátko –⁠ děťátek, jehňátko –⁠ jehňátek, koťátko –⁠ koťátek,

‑čko: autíčko –⁠ autíček, kolečko –⁠ koleček, městečko –⁠ městeček, peříčko –⁠ peříček, sklíčko –⁠ sklíček a dále např. podstatná jména: bahno –⁠ bahen, číslo –⁠ čísel, fiasko –⁠ fiasek, jablko –⁠ jablek, jádro –⁠ jader, jařmo –⁠ jařem, kouzlo –⁠ kouzel, okno –⁠ oken, pásmo –⁠ pásem, peklo –⁠ pekel, plátno –⁠ pláten, pouzdro –⁠ pouzder, prkno –⁠ prken, žebro –⁠ žeber.

Vkladné ‑e‑ však není u slov: bendžo –⁠ bendž, gesto –⁠ gest, hejno –⁠ hejn, hnízdo –⁠ hnízd, korzo –⁠ korz, manko –⁠ mank, město –⁠ měst, salto –⁠ salt, scherzo –⁠ scherz, tango –⁠ tang, torzo –⁠ torz, zrno –⁠ zrn.

Dvojtvary

Většina jmen s příponou ‑sko má dvojtvary: hledisko –⁠ hledisekhledisk, letovisko –⁠ letovisekletovisk, ložisko –⁠ ložisekložisk, ohnisko –⁠ ohnisekohnisk, pastvisko –⁠ pastvisekpastvisk, přízvisko –⁠ přízvisekpřízvisk, psisko –⁠ psisekpsisk, skalisko –⁠ skalisekskalisk, stanovisko –⁠ stanovisekstanovisk, strnisko –⁠ strnisekstrnisk, středisko –⁠ středisekstředisk, vřesovisko –⁠ vřesovisekvřesovisk; podle dokladů v ČNK jsou tvary s ‑e‑ výrazně četnější. Slovo vojsko má jen podobu vojsk.