Obecná mužská podstatná jména latinského a řeckého původu zakončená v 1. p. j. č. na ‑us (‑os, řidčeji ‑es) najdeme v mluvnicích v kapitolách věnovaných přejatým podstatným jménům, která nejsou plně začleněna do deklinačního systému domácích podstatných jmen. Ve všech pádech kromě 1. p. (u neživotných jmen i 4. p.) j. č. vychází skloňování z původního tvarotvorného základu (ten vznikne odtržením koncového ‑us, ‑os, ‑es), k němuž připojujeme koncovky příslušného českého vzoru. Jádro této skupiny slov tvoří jména, u nichž zakončení ‑us, ‑os, ‑es následují po souhlásce.

Podstatná jména s tvarotvorným základem zakončeným na souhlásku

Životná podstatná jména (typ dinosaurus)

Životná podstatná jména, např. brontosaurus, dinosaurus, megalosaurus, pleziosaurus, stegosaurus; cerberus, dicefalus, fámulus, generalissimus, homunkulus, majordomus, makrocefalus, polyfemus; diskobolos; herkules, mefistofeles, se skloňují podle vzoru „pán“. O skloňování vlastních jmen typu Augustus viz Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku. O tvaru 3. a 6. p. viz Skloňování mužských životných jmen –⁠ konkurence krátkých a dlouhých tvarů ve 3. (6.) p. j. č.

Neživotná podstatná jména (typ rytmus)

Neživotná podstatná jména, např. cyklus, eukalyptus, exitus, exodus, habitus, hymnus, chiliasmus/chiliazmus, marasmus/marazmus, meniskus, modus, mýtus, parasympatikus, plexus, rytmus, sarkasmus/sarkazmus, spasmus/spazmus, sylabus, úzus + jména s příponou ‑ismus/‑izmus (mechanismus/mechanizmus, optimismus/optimizmus), dále např. diabetes (mellitus), eponymos, hádes, kosmos, logos, papyros, se skloňují podle vzoru „hrad“.

Někdy se české koncovky vzoru „hrad“ přidávají k celému slovu, např. bonus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ bonusu, citrus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ citrusu, fíkus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ fíkusu, humus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ humusu, korpus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ korpusu, krokus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ krokusu, lakmus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ lakmusu, luxus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ luxusu, mošus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mošusu, opus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ opusu, rébus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ rébusu, status –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ statusu (ale jen statu quo), turnus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ turnusu, ze jmen na ‑os je to např. epos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ eposu, étos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ étosu, chaos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ chaosu, kolos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kolosu, patos –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ patosu.

Dvojí skloňování mají např. slova asparágus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ asparágusu i asparágu, glóbus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ glóbusu i glóbu, lapsus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ lapsusu i lapsu, papyrus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ papyrusu i papyru, sinus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ sinusu i sinu, tonus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tonusu i tonu, virus –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ virusu i viru (vedle toho existuje se stejným významem i podoba vir –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ viru).

U několika slov zůstalo zachováno původní skloňování a tvar 1. p. j. č. se přizpůsobil ostatním pádům: v 1. p. došlo ke zdvojení tvarů, např. klérus i klér –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ kléru, tetanus i tetan –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tetanu, tyfus i tyf –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ tyfu, paratyfus i paratyf –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ paratyfu.

Podstatná jména s tvarotvorným základem zakončeným na samohlásku

Životná podstatná jména s tvarotvorným základem zakončeným na samohlásku + ‑us

Životná podstatná jména zakončená na ‑ius (typ génius)

Životná podstatná jména zakončená na ‑ius, např. génius, nuncius, nonius (‚kůň‘), notárius, ordinárius, patricius, primárius, pronuncius, se skloňují v jednotném čísle podle vzoru „pán“, v množném čísle podle „muž“. O tvaru 3. a 6. p. viz Skloňování mužských životných jmen –⁠ konkurence krátkých a dlouhých tvarů ve 3. (6.) p. j. č.

Životná podstatná jména zakončená na ‑eus (typ farizeus a skarabeus)

Životná podstatná jména zakončená na ‑eus: farizeus, basileus, pygmeus, saduceus se skloňují v jednotném čísle podle vzoru „pán“, v množném čísle podle „muž“. O tvaru 3. a 6. p. viz Skloňování mužských životných jmen –⁠ konkurence krátkých a dlouhých tvarů ve 3. (6.) p. j. č.

Skloňování v množném čísle podle vzoru „pán“ (které uvádějí některé starší mluvnice) se v praxi objevuje výjimečně, výrazněji se uplatňuje snaha o vyrovnání tvarů 4. a 7. i 6. p. mn. č. se jmény na ‑ius.

Vedle uvedených podob farizeus, pygmeus, saduceus se v češtině užívají (a to častěji) adaptované podoby farizej, pygmej, saducej –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ ty se skloňují podle vzoru „muž“ (2. p. farizeje, 7. p. mn. č. farizeji).

Podstatné jméno skarabeus se skloňuje podle vzoru „pán“ v jednotném i množném čísle: 4. a 7. p. skarabey, 6. p. skarabeech. Skarabeus má rovnocennou variantu skarab, i ta se skloňuje podle vzoru „pán“: 2. p. skaraba atd.

Neživotná podstatná jména s tvarotvorným základem zakončeným na samohlásku + ‑us

Neživotná podstatná jména zakončená na ‑ius (typ sestercius)

Neživotná podstatná jména na ‑ius, např. nonius (‚měřítko‘), rádius, sestercius, mají tvary j. č. podle tvrdého vzoru „hrad“ („les“), mn. č. podle měkkého vzoru „stroj“.

Pozn.: V praxi se poměrně často u slov rádius a nonius užívá i skloňování, při němž se koncovky vzoru „hrad“ připojují k podobě 1. pádu: 2. p. *rádiusu, 7. p. *rádiusem atd. Tyto podoby však nejsou v souladu s příručkami.

Neživotná podstatná jména zakončená na ‑eus (typ nukleus)

Neživotná podstatná jména na ‑eus, např. nukleus, maleus, se skloňují podle vzoru „hrad“.