Významné dějinné události a období

U mnohých pojmenování označujících historické události staršího data se uplatňuje tradiční způsob psaní.

S malým písmenem se píšou spojení obsahující slovo válka (rozlišující přívlastky k jejich identifikaci jsou postačující): první světová válka, druhá světová válka, třicetiletá válka, stoletá válka, válka růží, falklandská válka, válka Severu proti Jihu atp., dále např. červnové povstání (v r. 1848), národní obrození, první republika, třetí císařství, vestfálský mír, heydrichiáda.

S malým písmenem se píšou i obrazná pojmenování jako sametová revoluce, pražské jaro (= události na jaře 1968) atp.

S velkým písmenem se např. píšou: Velká francouzská revoluce, Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě (místo tohoto názvu se užívá i H/helsinská konference).

S velkým i malým písmenem se např. píšou: K/květnová revoluce (= revoluce v květnu 1945), P/pražské povstání, P/postupimská konference, J/jaltská konference.

Významné dny a svátky

S velkým písmenem se píšou např. Vánoce, Velikonoce, Nový rok (= 1. leden, ale nový rok = příští rok), Tři králové (= 6. leden, ale my tři králové jdeme k vám), Hromnice, Květná neděle, Zelený čtvrtek, Velký pátek, Bílá sobota, Boží hod velikonoční, Velikonoční pondělí, Svátek práce, Den vítězství, Den české státnosti, Památka zesnulých, Štědrý den, Boží hod vánoční (při obráceném slovosledu se velké písmeno přesouvá na první slovo: Pondělí velikonoční, Hod b/Boží i Boží hod), Den díkůvzdání. S malým písmenem doporučujeme psát spojení den otevřených dveří.

NASCS uvádí názvy pesach, pascha (židovské svátky) s malým písmenem. V praxi se však často vyskytují s velkým písmenem a tento způsob psaní nelze hodnotit jako chybný.

Jako druhové názvy, a tedy s malým písmenem, se píšou: vánoční/velikonoční svátky, advent, masopust, sabat.