Pravopis – hláska a písmeno, hranice slov → Psaní ú – ů

Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech (lze zadat jen začátek slova doplněný *).

Psaní ú – ů

Hláska [ú] se v písmu zapisuje buď písmenem ú, nebo typicky českým písmenem ů (o jeho původu viz Z historie českého pravopisu).

Písmeno ú

Písmeno ú se píše:

  1. na začátku slov, např. úl, úcta, ústava, účel, úleva, úhrada, úžas, ústup, ústní, úspěšný, útlý, únavný, úsměvný, úzký, úchvatný, úlisný, účtovat, účinkovat, účastnit se, úročit, útočit, úkolovat, Ústí, Újezd, Úvaly, Úhlava,
  2. po předponě, jestliže základové slovo začíná písmenem ú, např. ne‑úcta, ne‑úspěch, nad‑úroda, proti‑úder, ne‑únavný, bez‑úhonný, bez‑účelný, proti‑ústavní, z‑úrodnit, z‑účastnit se, z‑úročit, za‑úpět, vy‑ústit,
  3. na začátku druhé části složeniny, pokud tato část začíná písmenem ú, např. troj‑úhelník, euro‑ústava, samo‑účelný, dvou‑úrovňový, orlicko‑ústecký, spolu‑účinkovat,
  4. v přejatých slovech, např. múza, medúza, túje, túra, turbadúr, kúra (léčebný proces, např. lázeňská kúra, jiné je /dubová/ kůra), manikúra, pedikúra, ragú, iglú,
  5. v zápisu nářečních výrazů a tvarů, např. múka, za starú Břeclavú.

Písmeno ů

Písmeno ů se píše:

  1. v kořenu domácích slov (původně se psalo ó, podrobněji viz Z historie českého pravopisu) nebo zdomácnělých přejatých slov, např. dům, trůn, důl, sůl, hrůza, růže, blůza, lůza, kůra (povrchová vrstva, např. dubová kůra, jiné je /lázeňská/ kúra), drůbeží, krůtí, půdní, schůdný, tvůrčí, můj, svůj, vyrůst, půjčit, půlit, kvůli, vůči,
  2. v předponách, např. důkaz, průmysl, průvodce, půvab, průsvitný, průhledný, původní, působit, zůstat,
  3. v příponě ‑ův, např. bratrův, chlapcův, soudcův, učitelův, Ondřejův, Benešův,
  4. v koncovkách, např. stromů, stromům, cílů, cílům, motýlů, motýlům, králů, králům, hokejistů, hokejistům,
  5. v příslovcích dolů, domů.

Psaní úů

Obě písmena lze psát:

  1. v citoslovcích, např. vrkúvrků, cukrúcukrů, bú,
  2. např. ve slově štrúdlštrůdl. Od původu je to sice slovo přejaté (z něm. Strudel), ale natolik už zdomácnělo a pravopisně se počeštilo, že podoba štrůdl, která se v praxi vyskytuje velmi často, je přijatelná.