Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Psaní nnn

Psaní dvou n

Dvě n se píšou u přídavných jmen odvozených příponou ‑ní, ‑ný od podstatných jmen, jejichž kořen končí na ‑n, ‑ň. Stejně tak se píšou výrazy od nich odvozené: den –⁠ denní, holeň –⁠ holenní, stehno –⁠ stehenní, temeno –⁠ temenní, cena –⁠ cenný (cennější, nejcennější, cennost), jméno –⁠ jmenný, ochrana –⁠ ochranný, slunce –⁠ slunný, stín –⁠ stinný, slina –⁠ slinný, tepna –⁠ tepenní, výkon –⁠ výkonný (výkonnější, nejvýkonnější, výkonnost, výkonnostní, výkonně), (ne)vina –⁠ (ne)vinný (vinná, vinné, vinní, vinna, vinno, vinni, vinny, ale vinen –⁠ kvůli výslovnosti je mezi obě n vloženo ‑e‑, tedy stejně jako šťastný –⁠ šťasten), telefon –⁠ telefonní atp.

Dvě n se píšou i u přídavných jmen (a u výrazů od nich odvozených), u nichž výchozí podstatné jméno neexistuje nebo se neužívá, ale kořen je zakončen na ‑n: bezcenný (bezcennost), všestranný (všestrannější, všestranně, všestrannost, všestrannostní), pohostinný (pohostinně, pohostinnost), stanný, branný, povinný (povinna, povinno, povinni, povinně, povinnost, ale povinen), monotónní, obscénní atp.

Psaní jednoho n

Jedno n se píše:

  1. u přídavných jmen odvozených příponou ‑í od jmen pojmenovávajících zvířata, jejichž kořen končí na ‑n: havran –⁠ havraní, kuna –⁠ kuní, slon –⁠ sloní (srov. ryba –⁠ rybí), a od příčestí trpných: dán –⁠ daný, chráněn –⁠ chráněný, konán –⁠ konaný. S jedním n se píšou i výrazy trojklaný, peřenoklaný (od příčestí klán slovesa klát),
  2. ve slově raný ve významu ‚brzký, časný‘ (raná gotika, rané ovoce) a od vydání PČP z roku 1957 též dceřiný,
  3. u přídavných jmen utvořených od podstatných jmen příponou ‑ěný: vlna –⁠ vlněný, hlína –⁠ hliněný (srov. sláma –⁠ slaměný, olovo –⁠ olověný),
  4. u podstatných jmen původně odvozených od přídavných jmen na ‑ní, ‑ný příponami ‑ík, ‑ice, ‑ina: deník, viník, ceník, vinice, okenice, cenina.