Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Psaní výčtů

Jednotlivým položkám výčtu obvykle předchází uvozovací část ukončená dvojtečkou (viz Dvojtečka). Následuje-li po dvojtečce větný celek, je možné jej začít jak malým, tak velkým počátečním písmenem. Následuje-li celek nevětný, píšeme zpravidla písmeno malé, např. Člověk má pět smyslů: zrak, sluch, čich, chuť a hmat.

Položky výčtů mohou být označeny číslicemi, písmeny abecedy, pomlčkami, odrážkami nebo jinými grafickými prvky (puntíky, čtverečky apod.). Užívání dvojtečky na konci uvozující části není povinné. Chceme-li výčet zdůraznit a v rámci věty syntakticky vyčlenit, doporučujeme dvojtečku použít:

Vibrace v přístroji mohou být způsobeny:

  • nevyvážeností otáčivých prvků,
  • malými deformacemi rámu,
  • válečkovými ložisky,
  • aerodynamickým zatížením.

Pokud chápeme výčet jako plynulou součást věty a jednotlivé položky výčtu začínají na nových řádcích, dvojtečku psát nemusíme:

Vibrace v přístroji mohou být způsobeny

  • nevyvážeností otáčivých prvků,
  • malými deformacemi rámu,
  • válečkovými ložisky,
  • aerodynamickým zatížením.

Při psaní velkých písmen a interpunkce ve výčtech, v nichž jednotlivé položky začínají na nových řádcích, je možné volit mezi více způsoby:

  1. Jestliže jsou položky ve výčtu nevětného charakteru, začínáme každý bod obvykle malým písmenem, na konci každého bodu výčtu píšeme čárku, popř. středník (zpravidla pokud jsou body výčtu delší a v některém z nich je pro vnitřní členění použita čárka), a výčet ukončíme tečkou. Položky výčtu jsou obvykle zarovnány od zarážky nebo od levé svislice, například:

    Zašlete prosím požadavky na dopravu těchto typů zboží:

    • plechovkové pivo,
    • porcelán,
    • kancelářské potřeby.
  2. Je-li výčet tvořen větami, jednotlivé položky zpravidla začínáme velkým písmenem a každý bod ukončíme tečkou, například:

    U dodaného zboží reklamujeme tyto závady:

    • Lak na dveřích je oprýskaný.
    • Barva prahu u dveří neodpovídá objednávce.
    • V zásilce chybí kukátko.

    Psaní s malým písmenem na začátku vět a jejich ukončení čárkami (popř. středníkem) je také přípustné. Výčet ukončíme tečkou:

    U dodaného zboží reklamujeme tyto závady:

    • lak na dveřích je oprýskaný,
    • barva prahu u dveří neodpovídá objednávce,
    • v zásilce chybí kukátko.

    Výhody studia na škole:

    • v nových oborech zavádíme specializované studium (audit, controlling, řízení informatiky, CRM atd.);
    • studentům ze vzdálenějších míst poskytujeme ubytování v moderně vybaveném domově mládeže.
  3. Jsou-li jednotlivé body výčtu dostatečně graficky odlišeny (tzn. začínají na novém řádku nebo jsou označeny číslicemi, písmeny abecedy, odrážkami či jinými grafickými prvky), interpunkční znaménko (včetně tečky na konci) se na koncích řádků podle ČSN 01 6910 psát nemusí, například:

    Problematikou úpravy písemností se zabývá řada specializovaných příruček a typografických prací, například:

    • O. Kuldová, E. Fleischmannová – Jak psát obchodní dopisy a jiné písemnosti
    • J. Kraus, J. Hoffmannová – Písemnosti v našem životě
    • P. Kočička, F. Blažek – Praktická typografie
    • M. Pecina – Knihy a typografie

Také zde platí, že ať už se pisatelé rozhodnou pro kterýkoli ze způsobů psaní výčtů, v rámci jednoho textu je u výčtů podobné struktury pochopitelně vždy vhodné postupovat jednotně. Stejně tak i v rámci jednotlivých výčtů, pokud se v nich střídají položky povahy nevětné a větné, například:

Do závorek dáváme:

  • vložené výrazy, kterými vysvětlujeme, objasňujeme nebo doplňujeme obsah výpovědi. V takových případech se mohou někdy místo závorek použít i pomlčky anebo čárky;
  • výrazy, které nenáleží k vlastnímu projevu, jako např. scénické poznámky v divadelních textech, jméno autora, výrazy ohlasu u posluchačů při zápisu řeči (potlesk, projevy nevole, poznámky) apod.

Je-li výčet neúplný, píše se za ním interpunkční čárka a tři tečky (viz Tři tečky) s oddělující mezerou, např. Člověk má pět smyslů: zrak, sluch, … Při pomalém výdechu počítejte do deseti: jedna, dva, …

Z důvodu interpunkční úspornosti lze tři tečky připojit i za poslední vyjmenovanou položku výčtu. V takovém případě se čárka před třemi tečkami již nepíše: Člověk má pět smyslů: zrak, sluch… Při pomalém výdechu počítejte do deseti: jedna, dva…

Pokud tři tečky nahrazují vynechané položky uvnitř výčtu, oddělujeme je z obou stran čárkami; mezi první čárku a tři tečky klademe mezeru, druhou čárku připojujeme hned za tři tečky (tj. bez mezery): Člověk má pět smyslů: zrak, sluch, …, hmat. Při pomalém výdechu počítejte do deseti: jedna, dva, …, deset.