Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Přídavná jména zakončená na -ční, -ivní

Příponou -ní se tvoří široký okruh přídavných jmen. V rámci této skupiny se zejména u některých přejatých jmen využívá možnost rozlišovat různé významy, a to zachováním cizí slovotvorné přípony před příponou domácí. Proto máme v češtině dvojice přídavných jmen jako např. inovačníinovativní. První z uvedených slov je utvořeno připojením přípony -ní k základu přejatého slova inovace (provázeným střídáním c/č v základu), druhé je utvořeno podle analogických cizojazyčných přídavných jmen, srov. např. anglické innovative, a zachovává příponu -iv- v základu spolu s předcházejícím -t-. Mezi podobami na -ivní bývají různě podmíněné významové rozdíly.

Snadno odlišitelné jsou případy, v nichž každá z podob označuje jinou skutečnost: relační (od relace) × relativní (k relativita). V těchto případech obvykle existuje k přídavným jménům na -ivní příslušná dvojice podstatných jmen s rozdílnými základními tvary a významy. Typická je mimo výše uvedené příklady také tato kombinace tvarů: konzervace – konzervační × konzervativnost – konzervativní.

U podob na -ivní lze dále rozlišit prostý vztah k dané skutečnosti a hodnotící významy, např. komunikační označuje obecný vztah ke komunikaci, popř. rys „účel, určení“ (komunikační prostředek, technologie apod.), komunikativní vyjadřuje hodnocení (lukrativní práce čeká především na komunikativní pracovníky). Stejně tak operační důstojník je důstojník, jehož náplní práce je řešení či vedení různých operací, operativní důstojník je důstojník, který je schopen rychle a pružně reagovat, přemísťovat se, přizpůsobovat se situaci apod. Popsané významové rozdíly se projevují mimo jiné i ve spojitelnosti dané podoby přídavného jména s jiným slovem. Lze např. říci Petr je komunikativní člověk (= hodnocení, názor), nikoli však *dopisy a telegramy byly našimi jedinými komunikativními prostředky.

Specifické významové rozdíly nacházíme v odborných kontextech, např. komparační měřidlo je měřidlo, které se přímo opticky porovnává s měřeným předmětem, např. barevná stupnice pro měření pH vody obarvené příslušnou chemikálií. Různé metody zkoumání však bývají spíše komparativní, čímž naznačujeme jejich typ, charakter (jsou založeny na porovnávání). Někdy se může lišit i odvětví, ve kterém se té které podoby užívá, např. vegetační je podle NASCS termín zeměpisný a označuje členění vegetace podle nadmořské výšky, vegetativní je termín biologický a týká se růstu organismů.

Hranice mezi významovými odstíny také nemusejí být vždy zřetelné, lze říci např. spekulativní/spekulační obchod, spekulativní/spekulační nákup pozemků, spekulativní/spekulační pohyb (zboží, peněz na kontě) apod. Význam obou spojení je totožný: ‚podezřele působící transakce‘. Liší se pouze četností užití – podoba s -ivní je mnohem obvyklejší.

Se sílícím vlivem angličtiny pronikají do češtiny podoby na -ivní i tam, kde existuje již zažité přídavné jméno na , např. ke slovům edukačníinovační. Užívá se tedy např. edukačníedukativní hračka, edukačníedukativní skupina apod. V těchto případech zatím nelze hovořit o tom, že by nově pronikající podoba s -ivní byla oproti tradiční podobě na zřetelně významově odlišena. Totéž platí i pro spojení typu inovační/inovativní výrobek, inovační/inovativní přístup, inovační/inovativní technologie apod.

Od těchto přídavných jmen se zcela pravidelně tvoří příslovce na /-ivně.