Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Zeměpisná jména víceslovná

Víceslovné názvy české či počeštěné (i nepočeštěné, pokud obsahují spojku a) a další slovanské názvy se skloňují podle příslušných vzorů slov, která se v názvu vyskytují, a proto s jejich skloňováním zpravidla problémy nebývají (Hradec Králové, Bosna a Hercegovina, Krivoj Rog, Volia Veža, Trinidad a Tobago – 2. p. Hradce Králové, Bosny a Hercegoviny, Krivého Rogu, Volí Veže, Trinidadu a Tobaga).

Komplikovanější jsou názvy cizího původu. V případě, že celý název nezůstane nesklonný, je pro zařazení ke gramatickému rodu a skloňovacímu vzoru zpravidla směrodatné zakončení posledního slova názvu. Často vyvstává problém, zda skloňovat všechny části názvu, či pouze některé (nejčastěji právě poslední slovo). Žádné přesné pravidlo zde bohužel nelze stanovit. Závisí to do značné míry na začlenitelnosti jednotlivých slov názvu do českého morfologického systému (obtížně začlenitelná slova s neobvyklým zakončením zůstávají nesklonná) a také na tradici v užívání daného jména (jaký způsob se v češtině pro daný název vžije), která může být u různých názvů odlišná. Důsledkem je občas i dvojí možné užití: nesklonnost a zároveň skloňování podle určitého vzoru. Pokud jméno začíná členem (la, le, el apod.), skloňuje se až jméno, které po členu následuje (La Paz, Le Havre, La Plata – 2. p. La Pazu, Le Havru, La Platy), ovšem pouze v případě, že víceslovný název nezůstává zcela nesklonný (La Rochelle).

Jména středního rodu

Pokud jde o jména v původním jazyce v množném čísle, ve většině případů jsou nesklonná a řadí se ke jménům středního rodu: Buenos Aires, Las Palmas, Los Angeles. Řadí se sem i další jména z různých důvodů neadaptovaná (či neadaptovatelná) do morfologického systému češtiny: Aix-en-Provence, La Rochelle, Abú Dhabí, Belo Horizonte, Chang-čou, Chuang-che, Mount Whitney, Port-au-Prince, Saint-Denis, Saint-Tropez, San José.

Jestliže jsou víceslovné názvy sklonné, obvykle se skloňuje až poslední slovo názvu (zakončené na -o), a to podle vzoru „město“: Monte Carlo, Mount Kosciuszko, San Diego, San Marino – 2. p. Monte Carla, Mount Kosciuszka, San Diega, San Marina. U jmen zakončených na -co [ko] (San Francisco) lze v nepřímých pádech ponechat před pádovou koncovkou písmeno c či je změnit na k (2. p. San Francisca/Franciska). Jde o stejný případ jako u jmen Casablanca, Cognac apod. – viz Zeměpisná jména ženská zakončená ve výslovnosti na [a], [á] a Zeměpisná jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku.

U několika málo jmen lze skloňovat naopak první slovo názvu: Rio Grande, Santiago de Chile, Santiago de Cuba – 2. p. Ria Grande, Santiaga de Chile, Santiaga de Cuba. To se děje patrně z více důvodů. Druhé slovo názvu může být obtížně začlenitelné do morfologického systému češtiny nebo je jako dominantní pociťováno první slovo názvu, obzvláště pokud po něm následuje předložka. U některých názvů s částí Rio, jako je např. Rio Grande, Rio de la Plata, může v úzu převážit i nesklonné zacházení, které rovněž nelze odmítnout.

V některých případech se podle příslušného vzoru může skloňovat vedle jednoho dominantního i druhé slovo názvu (resp. třetí po členu či předložce): Porto Novo, Rio de Janeiro – 2. p. Porta Nova, Ria de Janeira, Ria de JaneiroRio de Janeira. Variantní skloňování je i u jmen zemí se spojovníkem, jako např. Rakousko-Uhersko, Bádensko-Würtembersko, Šlesvicko-Holštýnsko apod. (2. p. Rakousko-UherskaRakouska-Uherska, Bádensko-WürtemberskaBádenska-Würtemberska, Šlesvicko-HolštýnskaŠlesvicka-Holštýnska).

U názvu Burkina Faso doporučuje SSČ skloňovat pouze druhé slovo názvu (2. p. Burkina Fasa), v úzu se však stejně často objevuje i skloňování části první a řazení názvu k rodu ženskému (2. p. Burkiny Faso) – o ženském rodě viz bod 2. Ani proti tomuto řešení nelze nic namítat.

Některé názvy kolísají mezi nesklonností ve středním rodě a začleněním k mužskému rodu se skloňováním podle zakončení posledního slova názvu: Garmisch-Partenkirchen, Saint Louis – 2. p. Garmisch-PartenkirchenGarmisch-Partenkirchenu, Saint LouisSaint Louisu.

Dvouslovná slovanská zeměpisná jména jsou často tvořena spojením přídavného jména a podstatného jména: Borovo Selo, Carskoje Selo, Goljamo Selo, Veliko Tărnovo, Malko Tărnovo. U některých z nich lze bez problémů skloňovat obě části názvu, a to první část pomocí adjektivních koncovek a druhou část podle vzoru „město“: 2. p. Borového Sela, Carského Sela, Velikého Tărnova. U některých názvů však nemusí být snadno rozpoznatelné, že první část je přídavné jméno. Nelze proto zcela odmítat ani skloňování podle substantivního vzoru „město“ (2. p. Goljama Sela, Malka Tărnova).

Jména ženského rodu

K ženským jménům se řadí zpravidla názvy, které mají v posledním slově názvu zakončení na -a (v češtině typické pro ženský rod). Ostatní slova zůstávají nesklonná: Addis Abeba, Alma-Ata, Ču-mu-lang-ma, Mar del Plata, Vádí Halfa – 2. p. Addis Abeby, Alma-Aty, Ču-mu-lang-my, Mar del Platy, Vádí Halfy. Občas se podle příslušného vzoru skloňují i další slova názvu (Papua-Nová Guinea, Sierra Nevada – 2. p. Papuy-Nové Guiney/Guineje, Sierry Nevady – 3., 6. p. Papui-Nové Guineji, Sieře Nevadě). V případě, že po slovu začlenitelném pod ženský vzor „žena“ následuje slovo, které je vzhledem ke svému zakončení obtížně zařaditelné pod určitý vzor nebo se první slovo jeví v názvu jako dominantnější, pak je situace obrácená: toto slovo zůstává nesklonné a předcházející slovo zakončené na -a se skloňuje podle vzoru „žena“: Guinea-Bissau, Burkina Faso, Sierra Leone – 2. p. Guiney-Bissau či Guineje-Bissau, Burkiny Faso (i Burkina Fasa – viz bod 1), Sierry Leone – 3., 6. p. Guineji-Bissau, Burkině Faso (i Burkina Fasu), Sieře Leone.

U českých názvů obvykle k problémům se skloňováním nedochází. Výjimkou je místní jméno Odolena Voda, u kterého si uživatelé jazyka občas nejsou jisti, zda první slovo názvu skloňovat. Rodné jméno Odolen je staročeské a dnes se vyskytuje zřídka. Původní podoba názvu Odolenova Voda se vzhledem ke složité hláskové stavbě postupně zjednodušila na podobu Odolena Voda. Obě části skloňujeme podle vzoru „žena“: 2. p. Odoleny Vody – 3., 6. p. Odoleně Vodě – 7. p. Odolenou Vodou. Více informací o tomto názvu lze najít např. v knize A. Polívkové Naše místní jména.

Jména mužského rodu

K mužským jménům se řadí zpravidla názvy, které mají v posledním slově zakončení na souhlásku (v češtině typické pro mužský rod). Ostatní slova zůstávají nesklonná: An-Šan, Čhi-čchi-cha-er, Jang-c’-ťiang, New York, Kuala Lumpur, Mont Blanc, New Hampshire, Ras Dašan, Rhode Island – 2. p. An-Šanu, Čhi-čchi-cha-eru, Jang-c’-ťiangu, New Yorku, Kuala Lumpuru, New Hampshiru, Ras Dašanu, Rhode Islandu, Mont Blancu/Blanku (pro vysvětlení pravopisných dublet viz Zeměpisná jména mužská zakončená ve výslovnosti na souhlásku – bod 1.2b).

Nejčastěji se skloňuje pouze poslední slovo názvu, ale stejně jako u jmen ostatních rodů existují i u jmen mužských případy, které se tímto pravidlem neřídí. Příručky uvádějí nejčastěji názvy se slovem port. Pokud po tomto slově následuje předložka of, skloňuje se pouze slovo port a zbytek názvu zůstává podle příruček nesklonný (Port of Spain, Port of Stanley – 2. p. Portu of Spain, Portu of Stanley). Ale lze jako rovnocenné připustit též nesklonné zacházení, které v úzu převažuje. Příručky se bohužel neshodují v názoru, jak zacházet se jmény, v nichž po prvním slovu Port následuje podstatné jméno (Port Arthur, Port Said, Port Vila, Port Moresby). SSČ obsahuje pouze příklady Port Vila, Port Moresby. Uvádí skloňování obou částí, případně ponechání druhé části nesklonné, pokud její zakončení neumožní začlenit ji ke skloňovacímu vzoru: 2. p. Portu Vily, Portu Moresby (název Port Moresby může být i stř. rodu a celý nesklonný). PČP mají vedle Port Moresby (pouze v muž. rodě, se stejným skloňováním jako SSČ: 2. p. Portu Moresby) také názvy Port Arthur, Port Said, se skloňováním pouze druhé části: 2. p. Port Arthuru, Port Saidu. Vzhledem k tomu, že se v úzu podoby s ohýbanou první částí téměř nevyskytují, nelze odmítat ani jeden způsob.

Pozn.: Pokud si z nějakého důvodu nejsme pádovými podobami jisti, můžeme se jim vyhnout použitím opěrného obecného podstatného jména, např. ve městě Rio de Janeiro, u přístavu Port of Spain – viz Spojení typu ve městě Olomouc.