Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [u], [ú], [ou], [au]

Jména zakončená ve výslovnosti i v písmu na -u, -ou, -au (typ Dočekau, Mobutu, Landau, Hrejsemnou, Ceaus¸escu, Moiceanu, Papandreu, Pithou, Chou)

Pokud jsou jména tohoto typu zakončena na [u], skloňujeme je podle vzoru „pán“ a koncovky přidáváme za celé jméno, přičemž 5. p. zůstává stejný jako 1. p. (Dočekau, Mobutu, Višnu, Landau, Pithou [pitu], Pompidou [pompidu] – 2. p. Dočekaua, Mobutua, Višnua, Landaua, Pithoua, Pompidoua). Zvláštním případem jsou a) domácí jména zakončená na -ou, ke kterým se pádové koncovky připojují po odtržení -ou, která však mohou zůstat i nesklonná – záleží na rodinné tradici nositele jména (1., 5. p. Hrejsemnou, Petrou – 2., 4. p. HrejsemnouHrejsemna, PetrouPetra – 3., 6. p. HrejsemnouHrejsemnovi, PetrouPetrovi – 7. p. HrejsemnouHrejsemnem, PetrouPetrem). Výjimkou jsou dále jména b) novořecká či albánská, ve kterých koncovému -u předchází samohláska (Papandreu, Alexiu, Myftiu) a c) jména rumunská (Ceauşescu [čaušesku], Moiceanu). U všech tří typů zůstává 5. p. stejný jako 1. p. U typů b) a c) koncové -u v nepřímých pádech rovněž vypouštíme: 2. p. CeauşescaCeauşeska [čaušeska], Moiceana, Papandrea, Alexia, Myftia. V případě, že nelze z podoby jména rozpoznat, zda spadá do uvedené skupiny rumunských, novořeckých či albánských jmen, lze je skloňovat mechanickým připojováním koncovek vzoru „pán“ k celému jménu (1., 5. p. Spiru, Draganu, Buzuku – 2. p. Spirua, Draganua, Buzukua). Je třeba dodat, že u jmen zakončených na -cu se v nepřímých pádech může měnit písmeno c na k (2. p. Ceauşeska) nebo je možné ponechat písmeno c ve všech pádech (2. p. Ceauşesca), podobně např. u jmen typu Chirac, Franco, Casablanca apod., což usnadňuje identifikaci základní podoby jména v 1. p., a proto se tento způsob v současnosti výrazně prosazuje.

U orientálních jmen se připojují koncovky vzoru „pán“ až za celé jméno a 5. p. zůstává stejný jako 1. p. (japonské jméno Čikamacu, čínské jméno Chou – 2. p. Čikamacua, Choua). Mají-li tato jména více částí, skloňujeme až poslední část jména nebo první a zároveň poslední (čínské jméno Tu Fu, vietnamské jméno Nguyen-Du – 2. p. Tu Fua, Nguyen-Dua – 5. p.  Tu Fu, Nguyene-Du či Nguyen-Du) – viz též Osobní jména víceslovná.

Jména zakončená ve výslovnosti na [u], [ou], [au] a v písmu na jiné písmeno nebo skupinu písmen (typ Joe, Poe, Howe, Castelo, Amado, Coelho, Jaloux, Jo)

Jsou-li jména zakončena v písmu jinak než ve výslovnosti, připojují se pádové koncovky za celé jméno. U jmen zakončených v písmu na souhláskové písmeno se souhláska v nepřímých pádech ve výslovnosti vypouští: Joe [džou], Poe [pou], Howe [hau], Crusoe [krusou/krusó], norské jméno Jo [ju] – 2. p. Joea [džoua], Poea [poua], Howea [haua], Crusoea [krusoua/krusóa], Joa [jua] – 5. p. Joe [džou], Poe [pou], Howe [hau], Crusoe [krusou/krusó], Jo [ju]. Výjimkou z tohoto typu jsou portugalská jména zakončená v písmu na -o, u kterých se koncové -o v nepřímých pádech vypouští (Castelo [kaštelu], Amado [amadu], Coelho [kuelju] – 2. p. Castela [kaštela], Amada [amada], Coelha [kuelja]). Specifickým případem jsou i jména francouzská typu Jaloux [žalu]. U těch lze vycházet jak z podoby psané, tak vyslovované, proto mluvnice v nepřímých pádech připouštějí dva tvary, respektive dvě výslovnosti jednoho tvaru: 2., 4. p. Jalouxa [žalua] i Jalouxe [žaluze] – 3., 6. p. Jalouxovi [žaluovi/žaluzovi] – 5. p. Jalouxi [žaluzi] či Jaloux [žalu] – 7. p. Jalouxem [žaluem/žaluzem].

Jména zakončená ve výslovnosti na [ú] a v písmu na , (typ Janů, Kubů, Přinesdomů, Nehrú, Šunsú)

Z domácích jmen spadají mezi jména zakončená ve výslovnosti na [ú] a v písmu na či pouze příjmení s formou 2. p. mn. č., která zůstávají nesklonná (Janů, Kubů), a dále ojedinělé případy jmen zakončených na vzniklých z ustrnulých větných celků (Přinesdomů), k těm se pádové koncovky vzoru „pán“ připojují po odtržení , mohou však zůstat i nesklonná – záleží na rodinné tradici nositele jména (1., 5. p. Přinesdomů – 2., 4. p. PřinesdomůPřinesdoma – 3., 6. p. PřinesdomůPřinesdomovi – 7. p. PřinesdomůPřinesdomem).

Cizí jména skloňujeme podle vzoru „pán“ (1., 5. p. indické jméno Nehrú, japonské jméno Šunsú – 2. p. Nehrúa, Šunsúa).

Jména zakončená ve výslovnosti na [ú] a v písmu na jiné písmeno nebo skupinu písmen (typ Boo, Hugh, Sue, Grew, Roux, Bjørneboe)

Jsou-li jména zakončena v písmu na jiné samohláskové písmeno než ve výslovnosti, připojují se pádové koncovky za celé jméno (1., 5. p. Boo [bú], Sue [sjú], Bjørneboe [bjernbú] – 2. p. Booa [búa], Suea [sjúa], Bjørneboea [bjernbúa]). U jmen zakončených v písmu na souhláskové písmeno se připojují pádové koncovky rovněž za celé jméno, dané souhláskové písmeno (skupina písmen) se ve výslovnosti vypouští a v 5. p. jsou u těchto jmen dubletní tvary (1. p. Grew [grú], Hugh [hjú] – 2. p. Grewa [grúa], Hugha [hjúa] – 5. p. Grew [grú] či Grewe [grúe], Hugh [hjú] či Hughu [hjú]). Francouzská jména zakončená v písmu na -x se mohou skloňovat podle podoby psané (vzor „muž“) i vyslovované (vzor „pán“), viz bod 1: Roux [rú] – 2. p. Rouxa [rúa] i Rouxe [rúze] – 5. p. Roux [rú] i Rouxi [rúzi].

U jmen zakončených na -oo (Boo) se zpravidla ve 3. a 6. p. před koncovkou -ovi jedno o v písmu vypouští, aby se neopakovalo třikrát za sebou (3., 6. p. Boovi [búovi]).