Obecná mužská podstatná jména latinského a řeckého původu zakončená v 1. p. j. č. na -us (-os, řidčeji -es) najdeme v mluvnicích v kapitolách věnovaných přejatým podstatným jménům, která nejsou plně začleněna do deklinačního systému domácích podstatných jmen. Ve všech pádech kromě 1. p. (u neživotných jmen i 4. p.) j. č. vychází skloňování z původního tvarotvorného základu (ten vznikne odtržením koncového -us, -os, -es), k němuž připojujeme koncovky příslušného českého vzoru. Jádro této skupiny slov tvoří jména, u nichž zakončení -us, -os, -es následují po souhlásce.

Podstatná jména s tvarotvorným základem zakončeným na souhlásku

Životná podstatná jména (typ dinosaurus)

Životná podstatná jména, např. brontosaurus, dinosaurus, megalosaurus, pleziosaurus, stegosaurus; cerberus, dicefalus, fámulus, generalissimus, homunkulus, majordomus, makrocefalus, polyfemus; diskobolos; herkules, mefistofeles, se skloňují podle vzoru „pán“. O skloňování vlastních jmen typu Augustus viz Osobní jména mužská zakončená ve výslovnosti na [a], [á]. O tvaru 3. a 6. p. viz Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů v 3. (6.) p. j. č.

Neživotná podstatná jména (typ rytmus)

Neživotná podstatná jména, např. cyklus, eukalyptus, exitus, exodus, habitus, hymnus, chiliasmus/chiliazmus, marasmus/marazmus, meniskus, modus, mýtus, parasympatikus, plexus, rytmus, sarkasmus/sarkazmus, spasmus/spazmus, sylabus, úzus + jména s příponou -ismus/-izmus (mechanismus/mechanizmus, optimismus/optimizmus), dále např. diabetes (mellitus), eponymos, hádes, kosmos, logos, papyros, se skloňují podle vzoru „hrad“.

Někdy se české koncovky vzoru „hrad“ přidávají k celému slovu, např. bonus – bonusu, citrus – citrusu, fíkus – fíkusu, humus – humusu, korpus – korpusu, krokus – krokusu, lakmus – lakmusu, luxus – luxusu, mošus – mošusu, opus – opusu, rébus – rébusu, status – statusu (ale jen statu quo), turnus – turnusu, ze jmen na -os je to např. epos – eposu, étos – étosu, chaos – chaosu, kolos – kolosu, patos – patosu.

Dvojí skloňování mají např. slova asparágus – asparágusu i asparágu, glóbus – glóbusu i glóbu, lapsus – lapsusu i lapsu, papyrus – papyrusu i papyru, sinus – sinusu i sinu, tonus – tonusu i tonu, virus – virusu i viru (vedle toho existuje se stejným významem i podoba vir – viru).

U několika slov zůstalo zachováno původní skloňování a tvar 1. p. j. č. se přizpůsobil ostatním pádům: v 1. p. došlo ke zdvojení tvarů, např. klérus i klér – kléru, tetanus i tetan – tetanu, tyfus i tyf – tyfu, paratyfus i paratyf – paratyfu.

Podstatná jména s tvarotvorným základem zakončeným na samohlásku

Životná podstatná jména s tvarotvorným základem zakončeným na samohlásku + -us

Životná podstatná jména zakončená na -ius (typ génius)

Životná podstatná jména zakončená na -ius, např. génius, nuncius, nonius (‚kůň‘), notárius, ordinárius, patricius, primárius, pronuncius, se skloňují v jednotném čísle podle vzoru „pán“, v množném čísle podle „muž“. O tvaru 3. a 6. p. viz Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů v 3. (6.) p. j. č.

Životná podstatná jména zakončená na -eus (typ farizeus a skarabeus)

Životná podstatná jména zakončená na -eus: farizeus, basileus, pygmeus se skloňují v jednotném čísle podle vzoru „pán“, v množném čísle podle „muž“. O tvaru 3. a 6. p. viz Skloňování mužských životných jmen – konkurence krátkých a dlouhých tvarů v 3. (6.) p. j. č.

Skloňování v množném čísle podle vzoru „pán“ (které uvádějí některé starší mluvnice) se v praxi objevuje výjimečně, výrazněji se uplatňuje snaha o vyrovnání tvarů 4. a 7. i 6. p. mn. č. se jmény na -ius.

Vedle uvedených podob farizeus, pygmeus se v češtině užívají (a to častěji) adaptované podoby farizej, pygmej – ty se skloňují podle vzoru „muž“ (2. p. farizeje, 7. p. mn. č. farizeji).

Podstatné jméno skarabeus se skloňuje podle vzoru „pán“ v jednotném i množném čísle: 4. a 7. p. skarabey, 6. p. skarabeech. Skarabeus má rovnocennou variantu skarab, i ta se skloňuje podle vzoru „pán“: 2. p. skaraba atd.

Neživotná podstatná jména s tvarotvorným základem zakončeným na samohlásku + -us

Neživotná podstatná jména zakončená na -ius (typ sestercius)

Neživotná podstatná jména na -ius, např. nonius (‚měřítko‘), rádius, sestercius, mají tvary j. č. podle tvrdého vzoru „hrad“ („les“), mn. č. podle měkkého vzoru „stroj“.

Pozn.: V praxi se poměrně často u slov rádius a nonius užívá i skloňování, při němž se koncovky vzoru „hrad“ připojují k podobě 1. pádu: 2. p. *rádiusu, 7. p. *rádiusem atd. Tyto podoby však nejsou v souladu s příručkami.

Neživotná podstatná jména zakončená na -eus (typ nukleus)

Neživotná podstatná jména na -eus, např. nukleus, choreus, se skloňují podle vzoru „hrad“.