Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Psaní čárky před spojkami a, i, ani

Spojka a

Základní pravidlo říká, že čárka před a se nepíše, jestliže jde o slučovací poměr. Jestliže jde o spojení v jiném než slučovacím poměru, čárku před a píšeme.

Poměr slučovací (a, a pak, a potom, a také, zkratky atd., atp., apod., aj.)

Spojuje-li spojka a dva větné členy, dvě hlavní věty nebo dvě věty vedlejší v poměru slučovacím, čárku před ní nepíšeme:

Spojení větných členů: Zlatou olympijskou medaili získali Štěpánka Hilgertová a Jan Železný. Do konce měsíce odevzdejte výrobní dokumentaci a podklady pro kalkulaci nákladů.

Spojení hlavních vět: Utábořili se na kopci a večer rozdělali oheň. Finanční úřad prověřuje podaná přiznání a rozhoduje o výši plnění.

Spojení vedlejších vět: Neustále se objevují žebříčky, které hodnotí, jak jsme žili a jakých výsledků jsme dosáhli. Ministr uvedl, že reformy byly zavedeny do praxe a že se od nich očekává výrazné zlepšení státních financí. Přála si, aby se o ní psalo a aby byla slavná. Stav krajiny se zlepšil, protože bylo zastaveno odvodňování půdy a konečně se přikročilo k výsadbě přirozených biotopů.

Často se pisatelé mylně domnívají, že je nutné psát čárku před a ve spojeních a pak, a potom, a také. Tato spojení se používají ve výčtech nebo vyjadřují prostou časovou následnost, a tudíž jde o spojení slučovací. Čárku zde tedy nepíšeme: Na okraji jsou obdělávaná pole, za nimi kus lesa a pak bažiny a rákosí. Žije tam pár milých lidí a také pár mimořádných protivů. Jako dědičný ministerský rada radil už ministrům Jeho Veličenstva a potom postupně všem ministrům následujících státních zřízení. Vložte kartu do štěrbiny v pravém horním rohu a potom zadejte kód PIN. Podívejme se na věc v historických souvislostech a pak mnohé pochopíme. Vítek si s úlevou všiml jeho úsměvu a také se trochu uvolnil.

Čárku nepíšeme ani před zkratkami obsahujícími slučovací spojku a (atd., atp., apod., aj.), jsou-li spojeny s předcházejícími výrazy ve slučovacím poměru: Ke kontrole předložte veškeré paragony, dodací listy, faktury atd. Ve skladu byla spousta stolečků, taburetů, etažérů, skříněk apod.

Čárka se před uvedené zkratky může dostat, předchází-li jim konstrukce, kterou je třeba oboustranně oddělit: Roztok ulevuje od bolesti, snižuje napětí svalů, které zase zvyšuje tlak, atd. (Před atd. je vložena vedlejší věta, atd. je pokračováním výčtu ulevuje od bolesti, snižuje napětí svalů.) Tady bude zámková dlažba, tady plot, a to myslím naprosto vážně, atd. (Před atd. je vsuvka, atd. je pokračováním výčtu tady bude zámková dlažba, tady plot.)

O (ne)psaní čárky za těmito zkratkami rozhoduje větná stavba. Častější jsou např. následující případy:

Čárka se píše, stojí-li zkratka u poslední složky několikanásobného větného členu, který je do věty vložen volněji a odděluje se z obou stran čárkami: První skupina kontrol byla zaměřena na identifikační údaje provozoven, tj. adresa obchodní jednotky, identifikační číslo majitele apod., ve druhé skupině byl kladen důraz na provozní způsobilost. (Zkratka apod. je součástí volně vloženého výčtového přístavku.)

Čárka se píše, stojí-li zkratka před hlavní nebo vedlejší větou uvozenou spojovacím nebo vztažným výrazem vyžadujícím psaní čárky: Plány zpravidla obsahují mnoho čísel, rozpočtů atd., ale často v nich nenaleznete jasné a přesvědčivé vymezení cílů, strategie a taktiky. (Zkratka stojí před hlavní větou s ale.) Produkt se vyrábí v mnoha modelech, modifikacích atd., protože i nepatrná změna jeho vlastností ovlivňuje funkčnost a použitelnost výrobku. (Zkratka stojí před vedlejší větou s protože.) Firma byla doporučena místním zastupitelem, podnikatelem apod., který je ve věci nějak zainteresován. (Zkratka stojí před vedlejší větou s který.)

Čárka se nepíše, např. stojí-li zkratka za jednou ze souřadně spojených složek několikanásobného větného členu, který není do věty včleněn volně: Vedle formálních institucí sem patří mimo jiné také zvyky, vzorce chování, etické normy společnosti atp. a také pravidla hospodářské politiky vlády. (Zkratka stojí za složkou několikanásobného podmětu.) Na plátnech umělců jako Corot, Boudin, Monet, Picasso, Gauguin, Chagall, Vasarely aj. se návštěvník seznámí s vývojem moderního umění. (Zkratka stojí za složkou přístavku, který není volně vložen – viz též Zkratky čistě grafické (p., mil., mld., s. r. o., tzn., fa).)

Čárku před spojkou a píšeme, spojuje-li dvě věty nebo dva větné členy v jiném poměru než slučovacím, viz 1.21.4.

Poměr odporovací a spojení s a ne, a nikoliv

Spojení v poměru odporovacím lze někdy rozpoznat podle toho, že se spojka a dá nahradit některou ze spojek odporovacích – ale, avšak, však: Snažil se, a neuspěl. Občas drkotá zuby, a rýmu nedostane. Tahal jsem ho několik minut, a nakonec se mi utrhl.

Odporovací poměr lze vyjádřit též spojeními s a nea nikoliv: Dostal za svůj výkon padesát bodů, a ne/nikoliv šedesát.

Poměr stupňovací (a dokonce, a nadto, a k tomu, a navíc apod.)

Spojení a dokonce je obecně přijímáno jako základní signál stupňovacího poměru, tudíž i psaní čárky před a dokonce je považováno za noremní: Uspořádali jsme reklamní kampaň, a dokonce jsme se dostali do místních novin.

Ostatní spojovací výrazy už však nejsou coby signály stupňovacího poměru tak pevné a v psaní čárek u nich existuje větší variantnost. V následujících případech bychom tedy připustili i psaní bez čárky: Už se stmívalo(,) a k tomu začalo pršet. Překlad našim účelům nevyhovoval, protože byl ze začátku století(,) a nadto byl pořízen z jiného jazyka než z japonštiny. Neslyšel vůbec nic(,) a navíc měl oči zaslepené šátkem.

Poměr důsledkový (a proto, a tedy, a tak, a tudíž, a tím apod.)

Při vyjadřování důsledkového poměru spojka a zpravidla stojí ve spojeních a proto, a tedy, a tak, a tudíž apod.: Nedostali jsme zprávu včas, a proto jsme nemohli přijít. Ti lidé neplatí nájemné již několik let, a tak mají být vystěhováni. Dostatek tepla lze zajistit i poměrně malým, a tedy levným tepelným čerpadlem. Žádná překážka mu nestála v cestě, a tudíž nepociťoval strach.

Stojí-li spojka a ve spojení se zájmenem tím, zpravidla lze větu chápat také tak, že jde o zájmeno odkazující na obsah předchozí věty, a zvolit i psaní bez čárky: Člověk přírodu přetváří(,) a tím ji přizpůsobuje svým potřebám.

Podobně se spojovací funkce spojení a + proto, tak, tedy, tím, tudíž oslabuje, stojí-li výrazy proto, tak, tedy, tímtudíž uvnitř věty. Psaní čárky v tomto případě není zcela závazné, hovoříme o slabém důsledkovém poměru a můžeme volit psaní s čárkou i bez ní: Investoval uváženě(,) a přišel si tak na slušný zisk. Jednání s nájemcem jsem hned napoprvé pokazil(,) a rozhodl jsem se tedy, že to zkusím jinde. Máte diplomatické pasy(,) a můžete tudíž žádat zrušení prohlídky zavazadel.

Spojka a a vložené vedlejší věty

Spojka a v souvětí nemusí vždy stát právě jen mezi větami, které spojuje. Může se dostat i do pozice před některou z vedlejších vět v souvětí. V takovém případě před a píšeme čárku: Šli jsme na výlet, a protože začalo pršet, vrátili jsme se domů (= šli jsme na výlet a vrátili jsme se domů, protože začalo pršet). Plísně jsou nebezpečné, a jakmile se objeví, musí se okamžitě zlikvidovat. Hráli jsme špatně, a i když ve druhém poločase přišlo zlepšení, gól jsme nedali.

Připojuje-li spojka a hlavní větu (část hlavní věty), která následuje za vloženou vedlejší větou, píšeme před ní čárku: Komisař vysvětlil, jak významnou roli sehrává železnice v evropské dopravní síti, a vyslovil uspokojení s naším postupem. Vždy zkontrolujte, zda jste dostali svůj záznamový arch, a podepište jej. Víme, kde máme rezervy, a budeme na jejich odstranění pracovat. Ve finále se střetnou Španělsko, které porazilo Itálii, a Německo.

Spojka i

Základní pravidlo říká, že čárka před i se nepíše, jestliže jde o slučovací poměr. Jestliže jde o spojení v jiném než slučovacím poměru, čárku před i píšeme.

Poměr slučovací

Spojuje-li spojka i dvě věty nebo dva větné členy v poměru slučovacím, čárku před ní nepíšeme. Častější je v tomto případě spojení větných členů než vět: Zvěře i ryb je tu dost. Rozesmáli se lidé ze všech koutů, mladí i staří. Viděl jsem Alexandra včera i dnes. Oznamuji, že přijedu ve čtvrtek i že se zdržím asi týden.

Jiné významové poměry

Spojení se spojkou i v jiném než slučovacím poměru je nejčastěji zastoupeno spojením v poměru stupňovacím: Již léta svými obrazy okouzluje návštěvníky výstav, i kritika jeho tvorbu hodnotí s nadšením. Svatý Hubert, i Diana – bohyně lovu – nám byli nakloněni.

Spojka ani

Základní pravidlo říká, že čárka před ani se nepíše, jestliže jde o slučovací spojení. Jestliže jde o spojení v jiném než slučovacím poměru, čárku před ani píšeme.

Poměr slučovací

Ve slučovacích poměrech doporučujeme jednotlivé členy čárkou neoddělovat podle základního pravidla o nepsaní čárky před slučovacími spojkami a, i, ani, nebo: Není mu rady ani pomoci. Nedokázala jsem si to představit ani domyslet.

Je však třeba výslovně upozornit, že mezi psaním nedokázala jsem si to představit ani domyslet (poměr slučovací) a nedokázala jsem si to představit, ani domyslet (poměr stupňovací) nebo není mu rady ani pomoci (poměr slučovací) či není mu rady, ani pomoci (poměr stupňovací) není ostrá a objektivně stanovitelná hranice. Čárka je zde jediným prostředkem, jak může pisatel signalizovat význam, který hodlá danému spojení vtisknout. Volba významu, který má věta nést, není jednoznačně vyvoditelná z výrazů užitých ve větě, je věcí preference pisatele a kontextu.

Dvojitý spojovací výraz ani – ani a vícenásobné užití ani (ani tatínek, ani maminka; tatínek ani maminka ani babička)

Ani – ani může sloužit jako dvojitý spojovací výraz (viz Psaní čárky v souvětí, Psaní čárky ve větě jednoduché). V takovém případě stojí ani před oběma spojovanými výrazy a čárka se píše před druhým ani v pořadí: Hubertus a ruksak ze sebe nesundal ani v kanceláři, ani v hospodě. Tak velikou želvu jsme nemohli ani zabít, ani zbavit krunýře.

U vícenásobně užitého ani rozlišujeme dva typy:

  1. Stojí-li ani už před prvním spojovaným výrazem, čárka se nepíše před prvním ani, ale před každým dalším ani se píše: Neměli jsme s sebou ani jídlo, ani stan, ani mapu. Petra nepronásledovaly ani výčitky, ani strach, ani lítost. Interpunkci v tomto typu řešíme stejně jako v analogických typech se souřadným připojením dalších výrazů ke druhé a další složce, srov. Pavel na nás buď zanevřel, nebo se urazil, nebo je mu to jedno.
  2. Jestliže první spojovaný výraz není uvozen výrazem ani, jde o spojení slučovací a čárka se mezi výrazy připojenými spojkou ani nepíše: Neměli jsme s sebou jídlo ani stan ani mapu. Petra nepronásledovaly výčitky ani strach ani lítost (srov. Petra pronásledovaly výčitky a strach a lítost).

Čárku píšeme už před prvním ani v případě, že je spojení s ani – ani užito v platnosti přístavku (viz Psaní čárky ve větě jednoduché). Uvnitř spojení s ani – ani se čárka píše, neboť jde o dvojitý spojovací výraz: Učíte dobře, ani pomalu, ani rychle.

Poměr stupňovací

Snadno rozpoznatelné jsou případy stupňovacího spojení s dokonce ani: Filip nebyl filmová hvězda, dokonce ani filmový herec. Nijak se před případnými pozorovateli neskrývali, dokonce ani nezhasli stropní světlo ve voze.

Pro spojení vět (větných členů) spojkou ani v poměru stupňovacím zpravidla svědčí, když věta (větný člen) s ani stojí na konci souvětí (věty) a přísudek věty s ani je na samém konci celku: Byla pořádná tma, ani měsíc nesvítil (= dokonce ani měsíc nesvítil).

Jako stupňovací spojení bývají někdy pociťovány i konstrukce, v nichž se pomocí ani dodatkově připojuje další člen nebo konstrukce: Takový vývoj situace nikdo nečekal, ani já ne (= dokonce ani já jsem takový vývoj nečekal). Nemohl dál po chodníku, ani po silnici (= dokonce ani po silnici). Nenapadlo ho vůbec nic, ani jediná myšlenka (= dokonce ani jedna jediná myšlenka).

Mezi slučovacím a stupňovacím spojením však není ostrá hranice – viz upozornění ve výkladu o ani ve slučovacím spojení (bod 3.1).