Vyhledávání v obecných výkladech o jazykových jevech.

Značky, čísla a číslice

Obecné poučení

Jako značek se užívá jednak zkratek s ustáleným grafickým obrazem (viz Zkratky iniciálové (ČR, DIČ, SMS, SÚKL, IKEA)), jednak písmen z cizích abeced a různých nepísmenných grafických znaků. Pokud značky nestojí na konci věty, tečky se za nimi zásadně nepíšou.

Většina značek vznikla ze zkratek slov domácích i cizích, odlišila se však od vlastních zkratek tím, že se stala přímým označením pojmu, nevázaným již na jeho jazykové vyjádření. Pro vyjádření značek se kromě písmen latinské abecedy často užívá různých jiných znaků (např. @ = zavináč,  = euro, $ = dolar, & = ampersand, § = paragraf, % = procento,  = promile, ° = stupeň, ∅ = průměr,  = nekonečno, * = hvězdička, značka pro narození, † = křížek, značka pro úmrtí) nebo písmen z jiných abeced než latinské (např. řec. μ = mikro-, řec. Ω = značka pro jednotku odporu ohm, řec.  = značka pro celkový součet).

Písmenné značky

Zkratky, které se staly mezinárodně kodifikovanými písmennými značkami označujícími matematické, fyzikální, astronomické a jiné jednotky, podléhají odlišným pravopisným zásadám než zkratky čistě grafické. Velkými písmeny se např. označují všechny jednotky pocházející z vlastních jmen, i když jejich plná forma je psána s písmenem malým: 230 V (voltů – volt je jednotka elektrického napětí nazvaná podle A. Volty), 75 W (wattů – watt je jednotka výkonu nazvaná podle J. Watta), 9,81 N (newtonů – newton je jednotka síly nazvaná podle I. Newtona).

Velké M (mega-) je označení pro miliontý násobek fyzikální jednotky, malé m (mili-) pro její tisícinu.

U značek chemických prvků (ve vzorcích chemických látek) se píše počáteční písmeno vždy velké, např. C = uhlík, Al = hliník, H2O = voda, NaCl = chlorid sodný.

K písmenným značkám náleží zejména značky měr jako m = metr,  = metr čtvereční,  = metr krychlový, km = kilometr, cm = centimetr, mm = milimetr, μm = mikrometr, l = litr, hl = hektolitr, a = ar, ha = hektar; značky hmotností jako g = gram, dg = decigram, dag, dkg = dekagram, kg = kilogram, t = tuna, q = cent atp.; značky měn jako  = koruna česká, Ft = forint,  = euro (viz Peněžní částky, značky měn); další značky veličin a jednotek jako t = čas, s = dráha, g = tíhové zrychlení, cd = kandela, lx = lux, mA = miliampér, hPa = hektopascal, b = bit, kb = kilobit, B = byte [bajt], kB = kilobyte, MB = megabyte, GB = gigabyte, ft = stopa, in = palec atp.; značky pojmů matematických jako r = poloměr (rádius), sin = sinus, tg = tangens, log = logaritmus atd.; značky pojmů hudebních jako p = piano, ff = fortissimo atp.

Značky ve spojení s číselnými hodnotami

Značky se od číselné hodnoty oddělují mezerou, číslo a značka se umísťují na stejný řádek (viz Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci), např. 10 ha = 10 hektarů, 3 kg = 3 kilogramy, 14 % = 14 procent, § 9 = paragraf 9 (v případě více paragrafů se značka nezdvojuje), 100 kWh = 100 kilowatthodin, rychlost 50 km/h = 50 kilometrů za hodinu, hustota 5 g.m³ = 5 gramů na metr krychlový, teplota 12–15 °C = 12 až 15 stupňů Celsia. V textu se značky užívají obvykle ve spojení s číselnou hodnotou, přičemž po číslovce čteme značku ve tvaru 2. pádu nebo ve tvaru počítaného předmětu (viz Počítaný předmět po číslovkách). V ostatních případech se značky vypisují: Bude třeba několik metrů látky. Úřad postupoval podle uvedeného paragrafu.

Značky pro úhlový stupeň, minutu, vteřinu a pro stopy a palce se v textovém procesoru připojují k číslu bez mezery, např. úhel 60° = 60 stupňů, spád 17° 15′ = 17 stupňů a 15 minut, 12′ 10″ = 12 stop a 10 palců; v sazbě se od předcházejícího čísla oddělují tenkou mezerou, nejde-li o vyjádření přídavného jména. Při zápisu zeměpisných souřadnic se mezi jednotlivými složkami mezera nepíše, např. 50°5′5″ severní šířky a 14°24′10″ východní délky.

V případě, že pomocí číslice a značky vyjadřujeme přídavné jméno, mezeru nevkládáme: 8km = 8kilometrový, osmikilometrový, 20% = 20procentní, dvacetiprocentní, 12° = 12stupňový, dvanáctistupňový. Chybné jsou zápisy *8-mi-kilometrový, *8mikilometrový, *12-ti-procentní, *12tiprocentní apod. (viz Tvoření a psaní výrazů složených z číslic a slov (typ 12procentní, 20krát)). Koncové -ti-mi nepíšeme ani u základních číslovek: pro děti od 3 let, za účasti 58 % oprávněných voličů, od 5 do 8 h, nikoli *od 5-ti do 8-mi h ani *od 5ti do 8mi h.

Čísla a matematické znaky

Ke zkratkám čistě grafickým patří také matematické znaky jako plus (+), minus (), krát (×), plus minus (±), děleno (:), menší než (<), menší než nebo rovno (≤), větší než nebo rovno (≥), větší než (>), odmocnina (), rovná se (=) atd.

Podle ČSN 01 6910 je v korespondenci dovoleno znak − (minus) nahradit pomlčkou –, znak × (krát) malým x.

S mezerami píšeme znaky pro sčítání, odčítání, násobení a dělení v matematických operacích a dále při uvádění poměru a rozměru, např. 3 + 5 − 2 = 6, 20 × 5 = 100, 21 : 7 = 3, roztok ředíme v poměru 3 : 2, mapa v měřítku 1 : 50 000 (viz kap. 27), plocha 3 m × 4 m atd.

Pokud je × součástí jednoho složeného slova společně s číslem, píšeme tyto výrazy dohromady: 20× = 20krát, dvacetkrát. Vyjadřují-li znaménka + nebo kladnou nebo zápornou hodnotu čísla, přiléhají k číslici bez mezer: +24 °C, −1 °C. Bez mezer zapisujeme také exponenty a indexy: 5³, 10², n1, n2

Nahrazuje-li x (nebo n) proměnnou číselnou hodnotu, je písmeno ustálený způsob psaní se spojovníkem: x-stupňový, n-tá odmocnina (viz Spojovník).

Psaní číslic a číslovek

Číslice jsou tzv. arabské: 0, 1, 2, 3, …, 9 a římské: I, V, X, L, C, D, M. Pokud zvolíme zápis čísel pomocí arabských číslic, oddělujeme trojice řádů před a za desetinnou čárkou mezerami, čtyřciferná čísla lze psát v některých případech bez mezery (podrobněji o členění čísel viz Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla). Římské číslice se nečlení, např. MCMLXVIII, MCMXCIX (viz Římské číslice).

Psaní teček po číslicích se řídí následujícími pravidly:

  1. Za číslicemi, které označují číslovku základní, se tečka nepíše, např. 25 ran, 365 dní, formát A4, oddíl Ia), poštovní přihrádka 25, Alšova 2a, V Zátiší 15, Praha 10 – Zahradní Město.
  2. Za číslicemi, které označují číslovku řadovou, píšeme tečku, např. 1. = první, 2. = druhý; 1. máj = První máj (Svátek práce), o 8. hodině = o osmé hodině (ale v 8 hodin), 28. října = dvacátého osmého října, XIX. nebo 19. ročník = devatenáctý ročník, ve 3. svazku = ve třetím svazku, 2. odstavec 5. kapitoly = druhý odstavec páté kapitoly, 3. nebo III. patro = třetí patro, třída 1. A = třída první A, žáci VII. B = žáci sedmé B, Karel IV. = Karel Čtvrtý (nikoli však *o 8mé, *8-mé, *8mý, *8-mý, *19tý, *19-tý apod.), viz Tečka.
  3. Jestliže se číslo může číst jako číslovka základní i řadová, tečka se za číslicí nepíše; v tom případě stojí číslice vždy za jménem. Bývá to při uvádění letopočtů: narodil se roku 1972, v bibliografických údajích: viz Jungmannův Slovník V, 113 = Jungmannův Slovník, díl V, s. 113; § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 87/1991 Sb. apod.

Ve všech případech opět platí, že zkratky a značky, jež jsou spojeny s číselným údajem (ať už mu předcházejí, nebo po něm následují), by s ním měly stát na stejném řádku (viz Zalomení řádků a nevhodné výrazy na jejich konci).

Vypisujeme-li číslovky slovy, píšeme je zvlášť, např. dvacet jedna, dva tisíce dvě stě třicet jedna; dvacátý pátý, stý padesátý, tisící devítistý sedmdesátý čtvrtý. Dohromady se píšou složené číslovkové výrazy typu pětadvacet, devětadevadesát; pětadvacátý, stopadesátý, devítistý apod. (viz Členění čísel, víceslovné číslovkové výrazy (typ 365, 2 582) a desetinná čísla).