Příponou ‑ant, příp. její méně frekventovanou variantou ‑ent jsou zakončena jména, která mají ve většině případů latinský základ. Tato jména jsou nejčastěji odvozena od sloves s příponou ‑ovat a označují osoby, které danou činnost provádějí: reprezentovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ reprezentant, projektovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ projektant, demonstrovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ demonstrant, migrovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ migrant, maturovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ maturant, studovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ student, absolvovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ absolvent, produkovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ producent, konkurovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ konkurent, dirigovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ dirigent. Jen menšina těchto slov je odvozena od podstatných jmen: muzika –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ muzikant, komedie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ komediant, příp. je možná paralelní motivace: debut/debutovat –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ debutant. Někdy může být motivace zastřená: gigant, pedant, prezident, pacient, klient. Od těchto jmen je třeba odlišit jména osob, která jsou odvozována výrazně méně produktivní příponou ‑and, příp. ‑end: doktorand, proband, konfirmand, analyzand, reverend.

Někdy mohou uživatelé jazyka váhat, která ze zmíněných přípon je v daném slově náležitá. Rozdíl je slovotvorný a zároveň významový. Východiskem tvoření slov s příponou ‑ant (‑ent) je latinské příčestí přítomného času činného rodu zakončené na ‑ns (2. pád ‑ntis). Tato přípona náleží jménům osob, které vykazují nějakou aktivitu. Naproti tomu východiskem jmen s příponou ‑and (‑end) je latinský tvar zakončený na ‑ndus zvaný gerundivum, který vyjadřuje pasivní budoucí děj, nutnost nebo možnost. Pojmenování osob vyjadřuje, jak je potřeba s nimi jednat, k čemu jsou předurčeny nebo kým se mají stát –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ osoby jsou příjemcem budoucího děje. Zatímco tedy maturant (student) je sám činným původcem děje, neboť maturuje (studuje), doktoranda jmenuje v budoucnu doktorem někdo jiný.

Tento rozdíl se uplatňuje i v ženském rodě: konstanta (‚veličina, která je stálá, neměnná‘), tangenta (‚přímková tečna, tzn. dotýká se něčeho‘); oproti tomu remitenda (‚neprodaný tisk určený k zaslání zpět vydavateli‘), dividenda (‚část zisku určená k rozdělení mezi podílníky‘) –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ s remitendou či dividendou bude někdo v budoucnu určitým způsobem nakládat. Rozdílných přípon si pak musíme všímat také u některých výrazů rodu mužského neživotného, srov. radiant, de(z)odorant, transparent, gradient, koeficient oproti operand, integrand.

Je však třeba upozornit na to, že zmíněný rozdíl v užití přípon se nemusí uplatňovat ve všech případech. V praxi se totiž u některých slov prosadily přípony ‑ant (‑ent) na úkor variant ‑and (‑end). Podle výše zmíněného rozdílu by bylo logické užívat podobu diplomand (‚kdo má být vyznamenán diplomem‘), tradičně se však dává přednost podobě diplomant. Stejně tak například nominand (‚kdo má být nominován, navržen‘) je v úzu řidší a prosazuje se spíše podoba nominant. Doporučujeme proto ověřovat podoby jednotlivých výrazů ve slovnících.